Uvedla jsem sice částky platné v letošním roce (částky na vyživované osoby
se mění každý rok), ale netvrdím, že oddlužení rodičů nemůže být ohroženo.
Nejeví se mi to sice moc pravděpodobné, ale vyloučit to nelze.
___

Osamostatnění a život s partnerem neznamená jenom společné bydlení.
Znamená to převzít odpovědnost sám za sebe, za partnera, později za děti.
K té odpovědnost patří i vzdělání. S ukončeným vzděláním zabezpečíte
rodinu lépe než bez kvalifikace.
___

Co byste chtěl dělat v budoucnu?

Proč "nemáte šanci dokončit školu"? Zvolil jste obor, který Vás nebaví,
nezvládáte učivo, věnoval byste se radši jinému oboru,…?
S tím vším lze něco dělat.
Vždy je lepší pokusit se najít řešení problému než před ním "utéct".

Nezvládáte-li učivo (proč??), můžete přejít na jinou SŠ nebo SOU.
Část dosavadního studia Vám uznají všude (nebudete muset znovu do 1. ročníku), maximálně
byste si studium o jeden nebo dva roky prodloužil. I s prodloužením budete v lepší pozici než
se základním vzděláním nebo s doplňováním studia ve vyšším věku. [Učila jsem v dálkovém studiu
lidi, kteří si doplňovali vzdělání při práci, mnozí už měli rodinu, a vím, kolik úsilí je to stálo…]

Máte-li jen ZŠ, dokončete napřed vzdělání, pak teprve se osamostatněte!
Bude to lepší nejen pro Vás, ale i pro Vaši partnerku.
___

Píšete, že rodiče "si to nedají vymluvit". Jak přístupný jste jejich argumentům Vy? Vaši rdiče
si pro Vás přejí to nejlepší. Ze zkušenosti vědí, že získat vzdělání je nejsnazší teď – v době,
kdy se o Vás ještě starají a kdy ještě nemáte žádné závazky.

Zkuste se nad jejich argumenty zamyslet a znovu si s nimi o všem v klidu promluvit.
Podle mne odložením osamostatnění o dva roky nic neztratíte, naopak můžete hodně získat.