Odchod od rodičů před dospělostí?
Zdravím,
jsem v trochu špatné situaci kdy po mně jeden z rodičů neustále bezdůvodně řve. Obvinili mě z krádeže, kterou jsem neudělal a obviňujou mě z toho dodnes. Nevím jestli má cenu to teď řešit (spíše ne), ale kdyby se tohle do budoucna opakovalo, byla by možnost nějak od rodičů odejít? Myslím klidně soudně. Náhradních opatrovníků bych měl na seznamu hned několik například sestry a nebo otce mojí přítelkyně.
P.S. Vím, že je to hloupý dotaz a měl bych to řešit skrze ty rodiče, promluvit si s nimi a tak dál, ale prostě to nezabralo. Ještě jednou se omlouvám a čekám alespoň trochu odborné rady (a prosím žádné hloupé připomínky... Od rodičů jich dostávám denně více než dost...)
Tímhle si prošlo spoustu děcek, rodiče pořád něco zakazujou, mají jiný názor, nadávají atd.... Měl jsem to tak taky, dokonce jsem měl i sbaleno. Nakonec samozřejmě nic....A teď když si na to vzpomenu jak mi bylo dobře, nic mi nechybělo. Byl jsem vůl.
Ty 2 roky vydrž, zbytečně teď řešit, kazit si život. Dokud máš co žrát a kde ulehnout tak to vydržíš. Po 18 zjistíš, že to tak hrozné vlastně není a ještě budeš dál synátorem.
Když píšeš že tata je v pohodě a máma dělá rozbroje tak se nemůžeš dohodnout přes otce, aby jí domluvil?
Mého spolužáka na střední máma (samoživitelka) tloukla doma jeho vlastní hokejkou. Do druhé části města (kde stála škola) se poprvé podíval až s nástupem na střední. Vůbec nikam nesměl. Když se odvážil (ve třeťáku) vzdorovat a tu hokejku ji chytil, vyhodila ho z domu. V tomto případě to opravdu nebyl jen pubertální vzdor.