Dodatečné dědické řízení po babičce vs. ne/odmítnutí dědictví po otci
Zdravím,
řeším zapeklitý problém.
Matka mého otce (babička) zemřela r. 2009, jediný dědic byl můj otec. Ten zemřel r. 2014, dědické řízení po otci bylo zastastaveno pro nemajetnost a já, jakožto vypravitel pohřbu, jsem dostal věci nepatrné hodnoty. Čili jsem se ani nemohl vyjádřit zda dědictví příjmám nebo odmítám. Můj otec byl velmi zadlužen a je pro mě stěžejní nebýt dědicem po svém otci, neotvírat dědictví po svém otci ani dávat potenciální záminku věřitelům k žalobě. (Přestože jsem nebyl dědic, tak jsem byl zažalován jeho bývalou manželkou o úhradu nájemného po dobu mezi smrtí a vyklizením jejího policií zapečetěného bytu, kde bydlel, kdy vyklizení proběhlo ještě před pravomocným rozhodnutím notáře, že mi věci patří. Hnala přes okresní a krajský až k ústavnímu soudu a bez úspěchu.)
Poté dal katastr nemovitostí podnět k projednání dědictví "Údaje o vlastníku předány soudu s žádostí o projed. dědictví- XXXX" poloviny pozemku nevalné hodnoty patřící babičce, který nebyl zahrnut v původním dědickém řízení z r. 2009. Přišlo mi předvolání k projednání dědického řízení (měsíc po doučení rozsudku ÚS viz. výše) po babičce se spis značkou z roku 2009. Zarážející je, je druhá polovina pozemku dle katastru patří stále sestře babičky, která již také nežije a byla dokonce o 20let starší než babička- ročník 1915 a tam se nic neděje. Mám podezření že je by to mohl být trik bývalé manželky , která má známé na katastru, či jiného věřitele jak ze mě udělat dědice po otci.
Budu dědit přímo po babičce, nebo po babičce přes otce? Resp. mohu pozemek přijmout aniž bych se musel stát dědicem po svém otci?
Mohu se vůbec k dědictví po babičce vyjadřovat, když jsem nepřijmul (ale ani neodmítl) dědictví po otci?
Sestra babičky (které dle katastru patří druhá polovina pozemku) která již nežije, měla děti. Jiní příbuzní neexistují. Pokud pozemek odmítnu, kdo jej zdědí -děti babiččiny sestry nebo stát (sestra babičky v době její smrti také nežila a její děti, pokud vím, nebyly účastníky děď. řízení)?
Poraďte prosím jak postupovat.
Tvojej mäteži po prarodičoch nerozumiem.
V každom prípade sa prihlás k novozistenému (novoobjavenému) majetku po zomretom, lebo sa dedí aj v prípade dlhov len a len do výšky majetku po odpočítaní dlžôb "spáchaných" počas života nebohého poručiteľa.
Výdaje na pohreb nejakých konkubín a spol. lúzy, či výdaje na štátne náklady na pohreb, nespadajú do podmienok dedičstva.
Tieto náklady hradené z vlastnej vôle si musia uplatniť cudzie, tretie osoby v novom, civilne-občiansko právnom procese (žalobe) proti skutočnému dedičovi, ale len v prípade, ak sa jedná o reálny a zúčtovateľný majetok po zosnulom, ktorý svojou hodnotou prekryl spôsobené dlžoby počas života nebohého.
V opačnom prípade, ak nebohého pochovali na vlastné trovy, majú smolu. Bola to ich dobrá vôla, ktorá sa nedá ex post uplatniť po príbuzných v II., III. alebo IV. rade.
Tak na to, bobánku, zapomeň, a buď se nauč legislativu ČR, nebo se do ní nemontuj - podle NOZ se dědí dluhy v plné výši, takže pokud se pozůstalí nezřeknou dědictví včas, tak zdědí trošku majetku, ale třeba obrovský dluh, který pak musí platit…
Pro tazatele - osobně bych si buď nechal poradit od právníka, a nebo bych se rychle (pokud ten pozemek nemá fakt velkou hodnotu) dědictví zřekl - mám pocit, že tam je lhůta jen měsíc, tak to nepromeškej…