výklad práva(řádu,podmínek)
Dobrý den, mám teoretický dotaz, jak se posuzuje výklad práva, když si ho mohou obě strany vyložit po svém:
Pravidla akce určují, že v den konání akce, musí být účastníkovi N let (nebo alternativa: zaplatit vstupné...). Akce trvá týden. Osobě je N let 4 den konání akce. (Alternativa: v den konání výstavy musí někdo(například dodavatel něčeho) za něco zaplatit, poskytnout prostory atd). Důležité je, že je přesně napsáno "v den konání", ačkoliv jde o vícedenní akci.
1. Osoba považuje za splnění podmínek, když je jí N let nebo zaplatí kterýkoli den akce (třeba poslední), protože to splnuje definice den konání akce. Tedy ne nutně první.
1.a Osoba/dodavatel/pořadatel zaplatí/přiveze materiál poslední den akce.
1.b Osoba přijede na 5 den. akce (osobě je N let už tou dobou)
1.c Osoba přijede na 3. den akce (není ji N let ten den, ale 5. den ano například, ale to ho nezajímá, definici to splnuje a je jedno že tou dobo)
1.d Osoba odjede 3.den akce (N ji nebude žádnou dobu, co bude na festivalu, ale až 5. den, což je také datum konání, ale nebude tam)
1.e Osoba odeje 5.den akce (N ji bude v den konání akce a zároveň tam bude)
2. Pořadatel může považovat za porušení podmínek, protože kterýkoli den akce mu nebylo 18 let (například první).
2.a Osoba přijede/zaplatí/přiveze materiál 1. den akce. - V ten den ji není N let, kdy se tam objeví
2b. Osoba přijede/zaplatí/přiveze materiál poslední den akce. V 2. den festivalu ji není N let, podmínky nesplnila.
Zajímá mě, čistě, jak by rozhodovala porota, podle jakých právních myšlenkových pravidel se to posuzuje, kdyby došlo na nějaký spor ať už záminkovitý (pořadateli se nelíbilo, že si dodavatel cateringu nosí tičko s che guvárou) nebo nějaký skutečný (pořadatel potřeboval mít peníze-vstupné první den, protože bude utrácet za catering, ať se nám ty případy z praxe propojí )
Další z dlouhé řady nesmyslných dotazů. Porota má být kdo? Jak by rozhodl soud dopředu nemůže nikdo vědět, tohle by se k němu asi ani nedostalo.
U našich soudů porota není. A i u amerických je jenom u trestních soudů a to ještě jenom u závažnější h případů.
A přejímat rozhodnutí soudu bez znalosti přesných podmínek či smlouvy by bylo zcela k ničemu.
Tohle ale bývá specifikováno přesně (např. ke kterému dni nebo datu), pokud neni, tak se obávám, že to snad ani ne soud, ale už něco předtím (myslím, že se nechodí hned k soudu) omlátí o hlavu tomu, kdo si chce stěžovat. Z nejasných pravidel jsou akorát mrzutosti. Pak se do toho vloží právníci a označí podmínky za neetické, jednostranně nevýhodné, v rozporu s nějakým zákonem, nebo s dobrými mravy. Neni lepší používat selský rozum?
Porota = tupé stádo = bude rozhodovat v tom smyslu o jakém ji přesvědčí schopnější argumentátor/komediant u soudu.
České soudy rozhodují většinou dle selského rozumu.
Obecně se dnem konání akce rozumí u vícedenních akcí, že se to vztahuje na všechny dny konání akce a podmínky platí "a současně".
Příklad: Když je u akce uvedeno, že se nesmí v den konání akce močit u stromů a akce trvá dva dny. Neznamená to, že druhým dnem bys stromy už mohl očůrávat, nýbrž to znamená, že je nesmíš očůrávat oba dva dny...