Sčítání lidu vs. GDPR

Koukám do formulářů sčítání z roku 2011 a nenapadá mě, které tam uváděné věci by bylo dobré před státem tajit, leda snad náboženské vyznání (jeho vyplňování je ale dobrovolné). Moje jméno? To že vlastním barák? Že nemám výtah? Že nejsem zaměstnanec? Že jsem ženatý? Tohle všechno stát přece tak jako tak ví.

Pamatuji si na sčítání hluboko za komunistů, tam se mj. vypisovaly i politické postoje (do roku 39, do roku 48, 68, po bratrské pomoci atd.), vlastnictví TV, pračky,atd.

Asi není problém sčítání osob ale údaje o domě. Bod 8 a 9 (kanalizace a vytápění), může být použito státem proti vlastníkovi. Nyní úvaha o zjišťování spotřeby el. energie v Praze je toho zářným příkladem. Pokud tedy vlastník uvede např. žumpu může počítat s kontrolou o počtu a objemu vývozu žumpy. Pokud spaluje fosilní paliva tak zase s možností využití těchto údajů ke kontrolám. To srovnávám jen co bylo v roce 2011 a nevím co bude v roce 2021. Stačí jen to, že pokud máš aktivní datové schránky tak musíš pomocí nich přijímat jakýkoliv dokument od státu. Nevím jak mě může stát tlačit do elektronické komunikace když mi na to nepřispěl ani korunou. Připomíná mi to, že pokud si koupím televizi a platím poplatek tak jsem povinen sledovat televizní pořady a to samé platí pro rádio.