Kamera je zbytečná, mikrofon by měl stačit. Teda alespoň na naprostou většinu věcí (třeba na tělocviku asi těžko budete dělat kotoul do mikrofonu...).
Ale z pohledu GDPR podle mě ani ten neni bez problémů.
Podle GDRP neni potřeba dávat souhlas k ničemu. Jsou dvě kategorie dat, jedna je ta, která je potřeba k poskytnutí služby (pokud si objednáváte něco v e-shopu, on musí vědět, kam to doručit; pokud používáte mobilní telefon, operátor musí znát vaši polohu (na úrovni BTU), aby věděl, kam hovor poslat), na tu souhlas potřeba neni neni potřeba, ty má poskytovatel k dispozici automaticky, ale jen a pouze na poskytnutí služby (nic dalšího s těmi údaji dělat nesmí). Druhá kategorie jsou údaje, které potřeba nejsou a k tomu je nutný explicitní souhlas (nestačí fikce typu nákupem v našem obchodě souhlasíte že vaše data prodáme googlu), kterým ovšem nesmí být poskytnutí služby podmiňováno. Toto tlačítko ani nesmí být defaultně zaškrtnuté (což často obchody porušují).
Ten souhlas, který jste dával škole (pokud byl povinný), tak to spíš než souhlas bylo to, že berete na vědomí, co o vás škola všechno ví (byla to tedy jenom jakási deklarace).

Dalo by se to třeba obejít tvrzením, že hw vybavení nebo internetové připojení neumožňuje videopřenosy.
Škola člověka k ničemu nutit nemůže, ale naopak člověk pak nemůže nutit školu aby vydala vysvědčení se samýma jedničkama.