To je prostě naprosto normální. A vůbec to příjmení nemusí nic připomínat a něco se najde. Ale myslím že to může člověka trápit naposledy ve školce, možná na prvním stupni školy. Říkanky jako "sysel, za kalhoty visel" "musil, ještě si málo zkusil" "ježku kde máš koloběžku" "Azraeli, kde si nechal Gargamela" a jim podobné snad mezi dospělé nepatří. Ani si to moc nepamatuju, ale zkomolit se dá leccos. Vyloženě blbá jména jsem snad ani nepotkal, někdy jsme měli nějakého Hajzlera (byl to takový nevýrazný spolužák), ale nepamatuju si, že by kvůli tomu někdo něco říkal.
Dvojce Smutný, Veselý, oba veselí až to nebylo zdravé. Ovšem nejlepší bylo, když nějaký suplující učitel použil repliku z toho filmu a zrovna se trefil do Marka (ale to je zase křestní jméno) a nechápal nejdřív, čemu se smějeme, pak mu došlo nebo jestli jsme mu to řekli, že to je opravdu Mareček a ne jen mareček.
Taky myslím, že to je v hlavě.