Nemám nějaký dluh o kterém nevím
abych se o něm dozvěděl dřív než mne navštíví soudruh vymahač?
Konkrétně:
Byl jsem členem aeroklubu Svazarmu, platil jsem nějaké členské poplatky, asi 200Kčs, ale dost mi to zabíralo času. Dokud jsem byl šťastně svobodný, neměl jsem problém. Ale pak jsem se oženil, narodili se mi potomci a času se mi začalo nedostávat. Tak jsem požádal o přerušení výcviku z rodinných důvodů na dva roky (byl jsem optimista, myslel jsem, že se vrátím), samozřejmě mi bylo vyhověno, ale už jsem se nevrátil. Pak po mně už nikdo nic nechtěl.
Ale napadlo mne, jak to bylo s mým členstvím a členskými poplatky. Jestli ta žádost tehdy byla chápaná i jako přerušení členství ve Svazarmu i s členskými příspěvky nebo jestli jsem ty příspěvky měl platit dál a někdo z nějaké nástupnické organizace už si na mne brousí zuby. Ono když to tak počítám, za tu dobu už by to byla slušná sumička.
Dá se to nějak prokazatelně ověřit, abych věděl na čem jsem?
Od Svazarmu bych se ničeho nebál. Za prvé, pokud něco nevymáhají do tří let tak je to promlčeno a za druhé, tato organizace byla rozkradena zevnitř.
Clenske poplatky by resil v prvni rade spolek. Protoze jsi se nevratil do spolku (fyzicky), nikdo po tobe poplatky nechtel.
Pokud vymahacem myslis exekutora, tak by to nejprve muselo projit soudem
Kdybys neplatil a něco dlužil, tak tě asi napřed upozorní a pak vyloučí. Po desítkách let to už ani vymáhat nejde.
Svazarm už bude dávno promlčený. Něco podobného bych asi řešil s knihovnou, někde ještě mám původní legitimaci číslo 49 (tehdy to fungovalo tak, že se čísla recyklovala, spolužák měl třeba číslo 1 ale jiní měli dost vysoká čísla). Prostě jsem přestal chodit, a tím platit tehdejších 12 korun ročně.
Promlčení samozřejmě nevylučuje, že se tím nebude snažit nějaká vymahačská organizace přiživit, existuje řada případů, kdy takové agentury nakoupí promlčené pohledávky a zkouší je vymáhat (s tím, že je to promlčené musí přijít dlužník) a asi se jim to v nějakém procentu daří, jinak by to nedělaly.
Občas se v médiích řeší nějaké dědictví po PO SSM, o Svazarmu jsem neslyšel, ale určitě taky existuje i nějaká nástupnická organizace, která převzala majetek a možná i ovečky. Co si pamatuju v té době byla jakási diskontinuita, půlka ročníku ještě stihla složit pionýrský slib, druhá půlka už ne, celý pionýr vymizel do ztracena. Ale soudruhovali jsme až do konce školního roku (naopak po prázdninách už nikoho ani nenapadlo tohle slovo použít, teda očas, zcela výjimečně, se někdo přeřeknul, ještě v osmičce se někomu podařilo říct učitelce souško, ani nechtějte vidět tu reakci jak nás tak "soušky"). Nebylo to jak víc lidí vzpomínalo, že přišla soudružka učitelka a řekla, že už neni soudružka. Nás opravdu nechali soudruhovat do konce školního roku (furt se mi to zdá neuvěřitelné).