Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Logický výklad právní normy

Tak např. a contrario - z oblasti trestního práva - § 41 odst. 4 TŘ nám stanoví, že je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může obhájce oprávnění uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti vůli obviněného. Z toho a contrario vyvodíme, že opravnění výše uvedená nemůže vykonávat proti vůli obviněného, když není zbaven způsobilosti. Rozumíme si?

K per eliminationem - např. § 52 odst. 1 TZ stanoví, že za spáchané trestné činy může soud uložit tresty
a) odnětí svobody,
b) domácí vězení,
c) obecně prospěšné práce,
d) propadnutí majetku,
e) peněžitý trest,
f) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
g) zákaz činnosti,
h) zákaz pobytu,
i) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
j) ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání,
k) ztrátu vojenské hodnosti,
l) vyhoštění.

Tento výčet je v zákoně taxativní, konečný, nelze jej rozšířit, nejedná se o demonstrativní výčet, tudíž kdyby nás např. napadlo uložit trest useknutí ruky (tak nehledě na lidskoprávní aspekt), tak nelze takovýto trest uložit, jelikož není v taxativním výčtu.

Chápeme se již? :)

Reakce na odpověď

1 Zadajte svou přezdívku:
2 Napište svou odpověď:
3 Pokud chcete dostat ban, zadejte libovolný text:

Zpět do poradny