Logický výklad právní normy
Čau lidy, chtěl bych se zeptat na jednu věc ohledně Logického výkladu právní normy. V logickém výkladu jsou nějaké důkazy opaku, důkazy od většího k menšímu, od menšího k většímu, důkaz vyloučení atd. Hledal jsem na internetu něco ohledně toho, ale moc toho na netu neni a když už tam něco je, tak je to napsaný hrozně odborně, nemohl by mi někdo nějak polopaticky vysvětlil co to je + nějakké pochopitelné příklady..? :) Děkuju
Zdravím, velmi zjednodušeně:
Logický výklad – zjištění obsahu právní normy pomocí pravidel formální logiky
Argument a contrario - argument z opaku
př. § 1 odst. 1 obchodního zákoníku vymezuje předmět úpravy - Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Z daného ustanovení lze důkazem opaku vyloučit aplikaci obchodního zákoníku resp. jeho ustanovení na vše ostatní co nebylo výše jmenováno
Argument per eliminationem - používá se v případě taxativních výčtů
př. podle § 119 odst. 1 občanského zákoníku jsou věci movité nebo nemovité a podle odst. 2 se nemovitostmi rozumějí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, důkazem vyloučením lze pak dovodit, že co není věc nemovitá (výše definovaná), je věc movitá
Argument per analogiam - daný případ má být rozhodnut stejně nebo podobně jako případ v zákoně ustanovený
př. výčet jednání u trestného činu obecného ohrožení dle § 272 TZ
Argument a minori ad maius - úsudek od menšího k většímu
př. ve smyslu dopravních předpi¬sů je zakázáno na určitém místě zastavit, pak tím spíše je na takovém místě zakázáno stát
Argument a maiore ad minus - úsudek od většího k menšímu
př. pokud policista může oprávněné použít služební zbraň v konkrétním případě, tak jistě může použít i jiných donucovacích prostředků mírnějšího charakteru např. chvaty a hmaty
Argument reductione ad absurdum - dovedení věci do nesmyslných závěrů
př. důkaz se provádí tak, že se určitá možnost výkladu právního předpisu vyloučí tím, že se dovede k jeho nesmyslným nebo nemožným důsledkům, nemožnost postihu veškerého jednání, absurdnost postihu veškerého jednání
Takže když to shrnu, tak Argument per eliminationem je důkaz vyloučení..? A to je že všechny nemovitosti jsou věci spojené se zemí a ty důkazem opaku lze vyvodit že ty co nejsou spojené se zemí jsou movitosti..?
Důkaz od menšího k většímu je jak je napsáno, že když někde nemůžeš zastavit tak ani stát.
Důkaz od většího k menšímu je jak je napsáno, že když může polda použít zbraň, tak může použít i něco mírnějšího..
A důkaz opaku, nešel by nějakej takovej říklad kterej je běžnější..? :) Díky
Tak např. a contrario - z oblasti trestního práva - § 41 odst. 4 TŘ nám stanoví, že je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může obhájce oprávnění uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti vůli obviněného. Z toho a contrario vyvodíme, že opravnění výše uvedená nemůže vykonávat proti vůli obviněného, když není zbaven způsobilosti. Rozumíme si?
K per eliminationem - např. § 52 odst. 1 TZ stanoví, že za spáchané trestné činy může soud uložit tresty
a) odnětí svobody,
b) domácí vězení,
c) obecně prospěšné práce,
d) propadnutí majetku,
e) peněžitý trest,
f) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
g) zákaz činnosti,
h) zákaz pobytu,
i) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
j) ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání,
k) ztrátu vojenské hodnosti,
l) vyhoštění.
Tento výčet je v zákoně taxativní, konečný, nelze jej rozšířit, nejedná se o demonstrativní výčet, tudíž kdyby nás např. napadlo uložit trest useknutí ruky (tak nehledě na lidskoprávní aspekt), tak nelze takovýto trest uložit, jelikož není v taxativním výčtu.
Chápeme se již? :)