Jsou dvě možnosti řešení (resp. diskuze).
1. Destruktivní
2. Konstruktivní

Destruktivní jste předvedl - viz. "tenhle stát je na*****, protože i když se budu bránit, tak můžu být souzen".
Konstruktivní je třeba:
Judikátem NS 8 Tdo 1438/2009 je dáno, že:

Nutná obrana předpokládá splnění dvou základních podmínek: a) odražení útoku přímo hrozícího nebo trvajícího na zájem chráněný trestním zákonem, b) obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Pokud jde o první z těchto podmínek, útok musí bezprostředně hrozit nebo trvat. Podle okolností případu musí být jasné, že útok musí bez prodlení a určitě následovat za hrozbou, přitom však nemusí být neočekávaný. Útok však nesmí být ukončen ani přerušen. Jestliže byl útok ukončen nebo přerušen a nebezpečí již přímo nehrozí, nepřichází nutná obrana v úvahu (Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. 6. doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 119 128).

Obrana nesmí být pokud jde o druhou podmínku zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Přiměřenost obrany se posuzuje především z hlediska intenzity obou akcí, což vyjadřuje pojem způsobu útoku. Z povahy věci vyplývá, že obrana musí být tak intenzivní, aby útok jistě a bez rizika pro napadeného odvrátila, tj. musí být silnější než útok, avšak nesmí být zcela zjevně přehnaná. Prostředky použité k obraně nemusí být ani přibližně stejné účinnosti jako prostředky použité k útoku na zájem chráněný trestním zákonem. Intenzita obrany, a tedy přiměřenost obrany intenzitě útoku není totiž závislá na použitém prostředku, ale na tom, jak tento prostředek obránce použije. Samotná skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku, neboť přiměřenost obrany jeho použití ve smyslu druhé věty § 13 tr. zák. je třeba posoudit se zřetelem na všechny okolnosti případu (tamtéž; srov. rovněž rozhodnutí č. 41/1980 a č. 47/1995 Sb. rozh. trest.).

Škoda způsobená v obraně může být větší než škoda z útoku hrozící, nesmí tu však být zcela mimořádný nepoměr. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu nelze na vybočení z mezí nutné obrany usuzovat jen z toho, že napadený zranil útočníka a popř. jej i usmrtil, přičemž sám žádné zranění neutrpěl, jestliže tím odvracel útok přímo hrozící nebo trvající a taková obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku (srov. č. 25/1976 Sb. rozh. trest.).