Zdravím,

pokusím se Ti to trochu přiblížit, zejména bych rád upozornil, že bych spíše hledal v (procesním) trestním řádu než v hmotně právní úpravě - v trestním zákoníku.

Dle § 55 odst. 1 TŘ se o každém úkonu trestního řízení sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat:
a) označení orgánu provádějící úkon,
b) místo, čas a předmět úkonu,
c) jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno, příjmení a adresu zákonných zástupců, opatrovníků, obhájců a dalších osob přítomných
d) stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, z něhož by bylo patrné i zachování zákonných ustanovení upravujících provádění úkonu, dále podstatný obsah rozhodnutí při úkonu vyhlášených a další,
e)návrhy stran, udělené poučení, popřípadě vyjádření poučených osob,
f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu.

Protokol se podle výslovného ustanovení trestního řádu nesepisuje (nemusí sepisovat, neboť zákon stanoví jinak) v těch případech, kdy zákon stanoví, že se má sepsat záznam, popř. úřední záznam (např. § 158 odst. 6 - o obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam). Úřední záznam se zakládá do vyšetřovacího (trestního) spisu, neboť po zahájení trestního stíhání slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Dále by bylo možné zabývat se otázkou použitelnosti, provedení neodkladného úkonu a podobně, ale to by bylo zřejmě z jiného soudku.

Osobně nechápu pojem neprocesní úkon, když i samotné spojení zní nelogicky. Pokud je myšlen hmotně právní úkon, tak bych se už vůbec nepouštěl do debaty, jinak se hlava zamotá, jako na zrychleném kolotoči.

Hezký den!