Nevím proč ale neodolatelně mi to připomíná práci u nás. Pod velkou firmou vidím Bosch, stejně jako plnění norem, malé dílky, přesuny práce na ještě větší a lacinější východ než jsme my. Pod operací rukou vidím zánět karpálního tunelu, což není nic příjemného a už vůbec ne něco, nad čím lze mávnout rukou. Ženy bohužel k tomu mají větší dispozice. Není ale třeba prstem ukazovat u koho pracuje a kdo za to může. Bud jsem se trefil a nebo jsem zcela vedle a není to třeba ani dávat najevo. Dál k otázce...

Jelikož vím že ve velkých firmách kde je více oddělení, bývá v odděleních velmi rozdílný přístup k zaměstnancům. Někde je to lepší, někde horší, někde se dá domluvit krásně a někde z vás sedřou kůži. Z tohoto důvodu bych bral jako nejlepší východisko aby maminka sama šla za vedením oddělení, na personální či za nějakým nadřízeným co o tom rozhoduje a slušně a rozumně se snažila domluvit jestli by nemohla na úkor svých zdravotních problémů přejít na jinou výrobu, kde by neměla takové problémy. Jen ať netlačí na pilu, ale zase aby se jen tak nenechala. Další možností je přibarvit si nemoc nebo úraz z povolání a nechat si vyplácet peníze nebo to použít jako páku. V podobných situacích mi vždy a to asi nejen mě pomohly odbory. Je li to velká firma, tam už by odbory mohly být. To by asi bylo nejprvnější místo kam bych jí poslal, než by se do něčeho pouštěla. Třetí variantu vidím prozatímní hledání jiné práce a dokud jinou s jistotou nesežene, bohužel tam do té doby zůstat.