Na co má zaměstnanec právo - hygiena, ochrana atd

socialistické normy už neplatia velmi ,velmi dávno,ako zamestnanec máš nárok na pracovné pomôcky,ochranné pomôcky nevyhnutné na zabezpečenie ochrany zdravia pri práci ,a ano,nároky na typ ochranných a pracovných pomôcok je závislý na druhu vykonávanej práce...na hajzlák,mydlo,šampony,olej do kúpela,kávu,čaj,servítky,sušienky a podobné veci nárok nevzniká,to si rieši každý sám alebo si to môžete skúsiť riešiť v kolektívnej zmluve,pokial existuje u vás v práci odborová organizácia,nároky vznikajú len na pomôcky,náradie,pracovný odev a ostatné vybavenie, ktoré bezprostredne súvisia s výkonom daného typu práce a na záležitosti,ktoré vyplývajú zo zákoníka práce,t.j osvetlenie pracoviska,vetranie,sociálne zariadenie podla počtu zamestnaných osôb....................ešte poznámka k tomu,či sa to líši podla toho,či sú na pracovisku ženy alebo muži,tak sa to líši,napr. na pracovný odev,ktorý musí byť používaný vo výbušnom prostredí nebude pre mužov zamestnávatel fasovať podprsenky a tangáče zo špeciálnej nehorlavej antistatickej tkaniny a pánsku šatňu určite nevybaví bidetom,takže odlišnosti tam logicky sú......

Promiňte, ale to je odpověď k ničemu.
Opravdu jsem měl na mysli konkrétní ustanovení a zákony ze kterých jednoznačně vyplývá za jakých podmínek a kolik čeho má zaměstnanec dostat a ne vzpomínat jak to bylo před třiceti lety.
Například tady
http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/horko-a-ochra nne-napoje-pri-praci_4079_2014_5.html
řeší horko a nápoje za konkrétních podmínek.
Někde jinde (to už nevím kde) jsem našel jak daleko má být WC od pracoviště.
A mě opravdu jde o to jestli třeba to WC má být s tekoucí vodou, má tam být ručník, jak často a kolik papíru atd a taky samozřejmě o co se toto tvrzení opírá.

Spotřebu papíru na člověkoprdel snad zatím žádný zákon ani předpis EU neřeší, oddělení pohlaví během výkonu ano.
WC1
WC2

Při větším počtu pracovníků mají muži nárok na méně sedadel než ženy. Být to naopak, genderové bojovnice by už ječely na každém rohu.
A jak často? Inu, když to na člověka přijde.

Dobrý den,
Zákon o povinnosti zaměstnavatele jasně říká ,že je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci sociální zařízení ( jak má být WC daleko
záleží na prostorách zaměstnavatele).Samozřejmě jestli tam dělají ženy i muži, tak musí být oddělené sociální zařízení.Samozřejmostí je každodenní úklid sociálních zařízení a s tím i doplnění mýdla,toaletního papíru a papírových utěrek na utření rukou ( zákon o hygieně). Jestliže to u Vás v práci tak není a zaměstnavatel nesjednal nápravu,tak můžete dát podnět k vyšetření příslušným úřadům pro porušení zákona.
Vyhláška všeobecně zavedla povinnost pro zaměstnavatele poskytovat mycí a čisticí prostředky v případě, že toto poskytování není upraveno ve sjednané kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise. Vyhláška neuvádí množství poskytovaných čisticích a mycích prostředků, ale při stanovení minimálního rozsahu lze vyjít z dosavadní praxe. Z toho důvodu je možno rozdělit druhy podle stupně znečištění

práce velmi nečistá - 200 g mýdla, 900 g čistící pasty,
práce nečistá - 100 g mýdla, 600 g čisticí pasty,
práce méně čistá - 100 g mýdla, 300 g čisticí pasty.
Tyto prostředky jsou minimální a zaměstnavatel by je měl zajistit nejméně jednou měsíčně a k tomu dva ručníky ročně.
Mycí a čisticí prostředky přiděluje zaměstnavatel podle vlastního seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rozsahu znečištění nebo ohrožení zaměstnanců dráždicími látkami. Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění kůže (kyseliny, louhy, organická rozpouštědla apod.), nebo u nichž může dojít k potřísnění dráždicími látkami (dehtové látky, topné oleje, epoxidové pryskyřice apod.), se poskytují dezinfekční prostředky podle druhu škodliviny.

Při přidělování mycích a čisticích prostředků vyhláška tedy nestanoví žádné limity, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele.

Technicko-hospodářským zaměstnancům by se mělo poskytovat 100 g mýdla čtvrtletně a ručník ročně.
Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje,a by zaměstnanec používal současně více ochranných prostředků, musí být prostředky vzájemně slučitelné.
Pozornost je třeba věnovat i pracovním podmínkám žen a mladistvých a respektovat ustanovení ZP, která zakazují těmto kategoriím zaměstnanců určité druhy prací, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organismu, anebo jsou se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem pro mladistvé nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé.

Zaměstnavatelé jsou například povinni vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení při práci a činit opatření k jejich ochraně, uvádět do provozu stroje, zařízení a provozní prostory a zavádět technologické postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, soustavně seznamovat zaměstnance s právními předpisy k zajištění bezpečnosti práce apod.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatelů patří poskytovat zaměstnancům pracovní prostředky. Stále se však v praxi často vyskytuje, že zaměstnavatelé, než by svým zaměstnancům poskytli osobní ochranné pracovní pomůcky (dále jen "OOPP"), poskytnou jim raději finanční prostředky na tyto pomůcky s tím, že zaměstnanci si je zakoupí sami. To však s sebou nese riziko, že zaměstnanci si peníze ponechají, OOPP si neopatří a ochrana zdraví při práci je tak ohrožena. Povinnost poskytovat OOPP nelze nahrazovat finančním plněním.

Bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nutné zajistit i v případě, že na jednom pracovišti pracují zaměstnanci více zaměstnavatelů. V takovém případě jsou tito zaměstnavatelé povinni zajistit koordinovaný postup a tím i bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců.

V zájmu dosažení jednotnosti a také v zájmu právního zajištění poskytování OOPP využilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svého zmocnění v § 133 odst. 8 ZP a připravilo vyhlášku, kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování OOPP a mycích a čisticích prostředků. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1995 a je závazná pro všechna pracoviště a zaměstnavatele včetně soukromých podnikatelů. Je vydána ve Sbírce zákonů v částce č. 63, číslo 204/1994 Sb.

Ustanovení zmíněné vyhlášky platí přiměřeně též pro zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, dále pro fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu a nikoho nezaměstnává a pro jeho spolupracujícího manžela nebo dítě.

Vyhláška také vymezuje, co se rozumí pod pojmem OOPP. Jsou to prostředky určené k tomu, aby je zaměstnanci používali nebo nosili a tím se chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci, jakož i veškeré doplňky nebo příslušenství určené k tomuto účelu.

Ve smyslu zmíněné vyhlášky osobními ochrannými prostředky nejsou:

běžné pracovní oděvy, obuv a uniformy, které nejsou specificky určeny k ochraně zdraví a bezpečnosti při práci,
zařízení pro nouzovou záchrannou a havarijní službu,
ochranné prostředky, které jsou nošeny nebo používány vojenskými, policejními a dalšími složkami zajišťujícími veřejný pořádek,
ochranné prostředky stanovené dopravními předpisy pro silniční dopravu,
sportovní vybavení,
prostředky pro sebeobranu nebo zastrašovací prostředky,
přenosné prostředky pro detekci a signalizování rizik a obtěžujících faktorů.
Poskytovat pouze ochranné prostředky, které byly schváleny příslušnou autorizovanou zkušebnou (§20 zákona č.30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, v platném znění).
Rozsah vybavení zaměstnanců ochrannými prostředky musí vždy odpovídat povaze vykonávané práce a pracovním podmínkám. Podmínky používání OOPP musí být stanoveny zaměstnavatelem na základě závažnosti rizika, četnosti rizika, charakteristiky pracoviště a parametrů příslušného ochranného prostředku. Tyto podmínky může stanovit též příslušný orgán státního odborného dozoru.

Ochranný prostředek je určen pro osobní užívání zaměstnancem. Jeho použití pro více zaměstnanců je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření která zamezí ohrožení přenosnými chorobami.

Zaměstnavatel musí předem informovat zaměstnance o rizicích, před kterými ho přidělované ochranné prostředky mají chránit. Zaměstnanci musí být seznámeni s používáním ochranných prostředků. Je-li to vhodné musí být též provedeno praktické předvedení jejich používání a zaměstnancům musí být zpřístupněny návody vydané k používání těchto prostředků.

Zaměstnavatel před vydáním OOPP musí zhodnotit, zda ochranné prostředky splňují všechny požadavky, jak je předpokládá vyhláška. Zhodnocení by mělo obsahovat zejména:

analýzu a odhad rizik, kterým se nelze vyhnout jiným způsobem než přidělením ochranných prostředků,

požadavky na ochranné prostředky z hlediska účinnosti proti daným rizikům (je třeba uvážit též rizika, která tyto prostředky mohou event. představovat samy o sobě).
chranné prostředky se používají tehdy, nelze-li rizika práce vyloučit nebo dostatečně omezit technickými prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními, metodami a postupy např. organizace práce.

Přidělené ochranné pomůcky musí"

být účinné vůči vyskytujícím se rizikům, přičemž jejich používání nesmí představovat další riziko,

odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti,

respektovat ergonomické požadavky a zdravotní požadavky na zaměstnance,

být přizpůsobeny fyzickým předpokladů zaměstnance.

Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje,a by zaměstnanec používal současně více ochranných prostředků, musí být prostředky vzájemně slučitelné. H

ryci jsi potomek Aloise Jiráska ? Takový román.

Dotaz je položený dost široce-obecně.

Mluvíte-li o mýdlu, toaleťáku a dalších podobných hygienických potřebách tak v civilizované společnosti na tohle dbají zaměstnanci sami od sebe, kde si to mohou dovolit na toto používají externí firmy, které výše zmiňované hygienické potřeby na Vašem pracovišti zajišťují-v jakém rozsahu a co je pro ně standart je otázka jiná.

správně by jste si toto měl zajišťovat sám a žádný zákon to nepřikazuje.

pokud jde o pracovní pomůcky a oděv, je to řešený, nevim vyhláškou či zákonem.Zase podle toho ve kterém oboru pracujete.Kolik a jak často Vám dají rukavic, roušek, prac. oblečení, bot se tím řídí určitě.Tady je nutno podotknout že firmy kolikrát poskytují tyto výše jmenované položky ve vetším množství.Buď z nepostradatelného důvodu nebo prostě o zaměstnance radši tak nějak pečují a vyhýbají se případným nežádoucím problémům.Nezažil jsem snad opak, ale co není může být.

standartně musí být na pracovišti ze zákona určitě pitná tekoucí voda(z kohoutku-balená).

Edit: nedokážu si představit třeba nějaké call centrum, kde by museli fasovat týdně solvinu a kvůli prachu mít na ksichtu roušky a naopak ve strojírenství aby dělníci fasovali intim spreje kvůli pocení a nosili bílou košili a kravatu.

...kvůli prachu mít na ksichtu roušky... tak ty by právě měli mít. Lžou až se jim práší od huby.