Děkuji i za tento pohled na věc.Firmu jsme zakládali když byl syn malý,v začátcích jsem mu pomáhala,později jsme firmu přejmenovali a vstoupil do ní další společník -ekonom,účetní,já jsem se věnovala rodině..mateřská. Ano,na chodu firmy jsem se už nadále nepodílela,nabrali se zaměstnanci,větší prostory,další pobočka....Já nastoupila do práce ve zdravotnictví.
Nicméně vše jsme vždy brali jako: až bude nejhůř firmu prodáme a peníze dostanou děti,nebo nás druhý společník vyplatí.Zájem o zavedenou firmu s dobrým jménem,kterou by někdo koupil tady byl,ale nedohodli se na ceně.

Moje otázka zní: za pár let se najde někdo kdo firmu koupí a vysype na stůl 15 milionů, ty se rozdělí mezi 2 společníky,takže manžel rázem má v kapse 7,5 koulí a já jen výživné na děti ?
Velice pochybuji ,že on nebo jeho nová slečna (třeba už i manželka) nám -dětem něco skromného dají....
[b]Ptám se proč bych se neměla škubat???,jestli mi dá teď z firmy 3 miliony zabezpečím děti do budoucna (peníze jim dáme na účet)firmu tato částka určitě nepoloží a může se jít svou cestou....Je špatné takhle přemýšlet?

Těším se na odpověď.