Můžete mi to usnesení Nejvyššího soudu převést do řeči normálního smrtelníka? Dědeček zemřel v situaci, kdy byl byt stále v družstevním vlastnictví, i když sepsali s babičkou žádost o převod do osobního vlastnictví. Družstvo je k tomu vloni tlačilo, protože zbylo jen 7 družstevníků a ostatní byty byly již v osobním vlastnictví. V bytovém domě je víc než 100 bytů a zbylo tam jen 7 družstevních bytů, tudíž tlaky na těchto 7 zbylých družstevníků byly už dost velké. Babi s dědou doplatili zbytek, co jim chybělo doplatit družstvu. Družstvo však převod dosud neřešilo, na katastru to budou řešit až teď. Má nějaký smysl to převádění stáhnout? Myslím, že zákony ohledně převodu družstevního podílu jsou jasné. Ten přechází na babičku, ale ta by měla dětem dědy vyplatit pro mě stále nejasnou částku (tržní hodnota půlky bytu je finanční částka, o kterou zde běží nebo hodnota těch podílů určená družstvem nebo jak se to bere???). Hlavně nevíme, když už notář tedy k nějaké sumě dospěje, jak je ze zákona ošetřeno to, že je důchodkyně, úspory nemá a tudíž ty dědice bude dost těžko finančně uspokojovat. Jak jsem psala, při splátkovém kalendáři babičce finančně vypomoci dokážeme, ale peníze v hotovosti též nemáme, máme hypotéku na naše vlastní bydlení. A jen někdo psal v komentářích o dětech babičky, zde se jedná o děti dědečka, ne babičky. Babi s dědou děti neměli. Babička měla dítě s předchozího manželství a my jsme vnoučata babičky.