Vyplacení dědiců důchodkyní.

Je to běh na dlouhou trať. Úmrtím dědečka přešla práva na byt na vaši babičku. Ale dědicové nesmí být ve svých právech zkráceni, takže soud určí cenu dědického podílu s ohledem na cenu tržní. Jedna polovina bytu připadne automaticky babičce a druhá polovina bude rozdělena mezi všechny dědice (včetně babičky). Pokud měli vaší prarodiče 2 děti, pak se bude dělit polovina bytu na 5 dílů.

V rámci dědického řízení uveďte i starožitnost kterou jeden z potomků odnesl. Pokud není dědické řízení ukončeno, je manipulace s majetkem zakázáno.

Právníci vás mohou v podstatě jenom strašit, vymoct peníze na vaší babičce půjde dost špatně. Soud zohledňuje při vyrovnání i majetkové poměry.

V popisu babičky je jedna důležitá skutečnost. Byt NENÍ v soukromém vlastnictví,děda i babi byli jen uživateli DRUŽSTEVNÍHO bytu. Tudíž dědicové jsou nějací oprsklí. Navíc není žádné vymahatelné právo na nějakou finanční část za byt,který zatím není v osobním vlastnictví obyvatelky. Majitelem bytu je BYTOVÉ DRUŽSTVO.

Když píšete soud určí cenu dědického podílu s ohledem na cenu tržní.....zástupcem soudu je notář? Má smysl, abychom si nechali dělat odhad ceny bytu?....bude ho brát notář v úvahu nebo si bude nechávat dělat odhad svůj? Hodnoty bytů jsou v lokalitě vcelku vysoké, ale byt je v původním stavu, tak jak se za hlubokého socialismu byty budovaly...žádnou rekonstrukcí neprošel. Nerada bych, aby někdo nasadil cenu na nesmyslnné nejvyšší hranici, kde se ceny pohybují, pokud mně rozumíte, co chci říct. Babi s dědou byli skromní, neměli potřebu něco pořád vylepšovat a ani finančně si moc vyskakovat nemohli, takže ten byt je to jediné, co vlastně měli a babi teď má.

Jak, co, řešit dluh?

komu, jakou formou, splátkový kalendář?

Je většinovým majitelem -dědicem- bytu a dalšího...

Prostě Babča nic vyplácet nemusí, jestli její děti chtějí nějaký peníze, ať si mamku vyplatí oni, dají ji třeba do domova důchodců, nebo k vám vnoučatům a pak si byt prodají a peníze si rozdělí.

pokud má babička rozum, neustoupí, bude si bydlet tam kde je dokud bude, jestli jí někdo přemluví aby šla do domova důchodců, pak někdo do konce jejího života-bůh ví kdo- v tom bytě "správcoval" to jde, ale nikdo nemá právo jí nutit něco vyplácet nebo prodávat proto aby uspokojila svoje děti-byť jako právoplatné dědice.Jestli to chtějí ať si jí vyplatí a zaplatí jí klidný domov pro seniory...pokud s tim bude souhlasit.

Možná že to píšu tvrdě ale tohle samý je u nás denno denně.S tim rozdílem že babi má ještě rozum a dělá jak jsem psal. Moje matka s tetkou tlačí na mijí babču a chtějí v podstatě to samé...nemají nárok, dokud tu je.

a dodám že to je fakt hnus...tohle dělat.

Jde o děti dědečka, ne babičky. Pro ni jsou to cizí lidé, které viděla vždy 2x za rok.

Družstevní byt patří bytovému družstvu (BD). Babička s dědečkem byli společnými
členy BD, členství včetně nájemní smlouvy přešlo po smrti dědečka na babičku.
Do dědictví nemůže jít majetek, který patří někomu jinému – BD.

Seznamte se se stanovami BD, od loňského roku by měly být nové. Ve stanovách byste
měli najít, jak je to s přechodem členství a podílu při úmrtí jednoho ze společných členů BD.
(V našem BD se společnými členy mohou stát jenom manželé, při úmrtí
jednoho z nich přechází členství včetně nájmu na druhého manžela.)

Chce-li mít babička úplnou jistotu, může s převodem do vlastnictví
počkat do vyřízení dědictví (, ale podle mne to není nutné).

—
Podle mne by měly jít do dědictví peníze na účtu. Peníze patří do SJM,
takže do dědictví by měla jít jen polovina (polovina SJM je babičky).
Z té poloviny by polovinu (10.000 Kč) měla dědit babička a zbytek děti.
Vychází mi, že by každé dítě mělo zdědit 5.000 Kč …
(Dalším majetek nezmiňujete …)

Ano doporučil bych babičce počkat s převodem do OV,až se hyeny z příbuzenstva uklidní.

Tady ke změně zákona nedošlo. Soud určí hodnotu družstevního podílu s ohledem na jeho tržní cenu. Do dědictví patří všechen společný majetek (mimo výlučného vlastnictní - např. osobní věcí).

Družstevní podíl není legálně prodejný,čili tady soud bude vycházet z hodnoty,kterou obyvatelé bytu zaplatili DB. Pokud nynější majitelka v budoucnu převede byt do OS bude jen ona jedinou majitelkou. Bez nároku pro dědice. Jak finančně ohodnotit členský podíl může pouze družstvo.Rozhodně nezaměňovat s hodnotou bytu po převodu.

Viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 4498/2008, ze dne 17.12.2009

...že „členský podíl je třeba zařadit do dědictví ve výši odpovídající obecné ceně členského podílu a nikoli hodnotě vypořádacího podílu“, neboť „jde o majetek, který je předmětem legálního trhu, na kterém lze reálně dosáhnout ceny mnohonásobně vyšší než je účetní hodnota tohoto majetku“; že jinak by byla „zvýhodněna bytová družstva, která obratem členský podíl převedou za tržní cenu, která mnohonásobně převyšuje účetní hodnotu"

Můžete mi to usnesení Nejvyššího soudu převést do řeči normálního smrtelníka? Dědeček zemřel v situaci, kdy byl byt stále v družstevním vlastnictví, i když sepsali s babičkou žádost o převod do osobního vlastnictví. Družstvo je k tomu vloni tlačilo, protože zbylo jen 7 družstevníků a ostatní byty byly již v osobním vlastnictví. V bytovém domě je víc než 100 bytů a zbylo tam jen 7 družstevních bytů, tudíž tlaky na těchto 7 zbylých družstevníků byly už dost velké. Babi s dědou doplatili zbytek, co jim chybělo doplatit družstvu. Družstvo však převod dosud neřešilo, na katastru to budou řešit až teď. Má nějaký smysl to převádění stáhnout? Myslím, že zákony ohledně převodu družstevního podílu jsou jasné. Ten přechází na babičku, ale ta by měla dětem dědy vyplatit pro mě stále nejasnou částku (tržní hodnota půlky bytu je finanční částka, o kterou zde běží nebo hodnota těch podílů určená družstvem nebo jak se to bere???). Hlavně nevíme, když už notář tedy k nějaké sumě dospěje, jak je ze zákona ošetřeno to, že je důchodkyně, úspory nemá a tudíž ty dědice bude dost těžko finančně uspokojovat. Jak jsem psala, při splátkovém kalendáři babičce finančně vypomoci dokážeme, ale peníze v hotovosti též nemáme, máme hypotéku na naše vlastní bydlení. A jen někdo psal v komentářích o dětech babičky, zde se jedná o děti dědečka, ne babičky. Babi s dědou děti neměli. Babička měla dítě s předchozího manželství a my jsme vnoučata babičky.

Podívejte, celá věc už je v běhu. Nemá cenu si dělat velké starosti.
Vaše babička se stala jediným vlastníkem družstevního podílu.

Předmětem dědictví bude polovina společných peněz, polovina vybavení bytu vyjma osobních věcí babičky a polovina tržní ceny bytu. Dědicové budou celkem 3, takže prakticky mohou mít děti vašeho dědečka nárok na 1/6 ceny bytu každý.

Ovšem mít nárok, neznamená dostat peníze. V tomto ohledu čeká dědice vcelku nepříjemné překvapení. Protože pokud nedojde k dohodě, mohou se dědicové domáhat pouze náhrady soudně. T.j. musí podat žalobu (to stojí peníze). V souladu se zákonem se každá situace posuzuje zvlášť, t.j. jak cena podílu, tak i schopnost splácet závazky vůči oprávněným (dědicům).

Takže pokud vám advokát dědiců bude vyhrožovat soudem, buďte klidný. Tahle kaše se nejí tak horká jak se uvařila. Soud nejspíše vyčíslí hodnotu podílu a navrhne splátkový kalendář s ohledem na babiččin příjem. V rozhodování soud bere v potaz i zhoršení kvality života. Bude se snažit věc tlačit k dohodě a tak trochu "odkládat".

Díky! Notář se už ozval, tak počkáme, co se od něj dozvíme.

Tak jsme byli u notáře a dopadlo to tak, jak jste psal. Každé z dětí dědy má nárok na 1/6 ceny bytu. Ta se musí teď určit. Ptala jsem se notářky, co se stane, když nedojde k dohodě o tom, jak vyplatit podíly dědiců. Odpověděla mi, že to je ten nejhorší případ a doporučuje za každou cenu dospět k dohodě, neboť ona jako notářka v případě, že k dohodě nedojde, vydá rozhodnutí, že se musí dědicové vypořádat dle svých nároků a to se splatností do 3 dnů od vydání rozhodnutí. Pak na základě tohoto rozhodnutí, pokud nedojde k vyplacení, bude moct být částka vymáhána exekučně. Vyznělo to tak, že se podá návrh na exekuci, ten nějaký samosoudce na základě podkladů schválí a exekutor babičce prodá "byt nad hlavou". Žádné vymáhání soudní cestou, kde by se zohledňovala platební schopnost důchodkyně? Babička přece není vinna tím, že si vzala za muže dědu a že on nesepsal žádnou závěť. Když jí prodají byt, kde celý život s dědou žila, zlomí ji to. Tohle přece nemůže být legální cesta. Smutné je to, že ty děti babi nepozdravili, nepohlédli jí ani jednou do očí, mluvili neustále jen s notářkou....připadalo mně to jako zlý sen. Babi je zlomená žena, které zemřel milovaný člověk a tyhle hyeny z ní dělaly ubožačku, která se obohatila o byt tím, že se provdala za jejich tátu. Děda by se v hrobě musel obracet, kdyby to viděl. Naštěstí má babi doklady o tom, že byt získali oba společně do SJM a vstupovali do družstva každý se svým vlastním bytem..směna 2 malých bytů za 1 větší. Jak je to tedy s tím vymáháním nároku na dědické podíly? Běží to rychlou cestou exekuce nebo to není zas tak jednoduché? Dá se to notářské řízení nějak zdržovat, natahovat (napadají mě nějaké potenciální obstrukce obdobné těm z jednání parlamentu)? Pro babi by vcelku bylo dobré, kdyby se jednání táhlo léta.

Na paní notářku je sice soudem v přípapě dědictví přenesena soudní pravomoc, ale není soud sám. Doporučil bych jí seznamít s § 1654 o.z. Pokud nezohlední schopnost splácet (zletilí neopomenutelní dědicové mohou být zkráceni na 1/4 nároku), pak se na soud bude muset obrátit vaše babička.

Děkuji, probereme tuto možnost asi s právníkem. Mohlo by být u notářky či soudu při krácení nároku použito to, že na jedno z dětí (tehdy se děti dohodly) za života dědeček napsal velký pozemek cca 1500 m2), který má dnes hodnotu 2.5 milionu a chatu si přestavěli na rodinný dům (tedy celková hodnota bude kolem 3-3,5 milionů dle prodeje obdobných nemovitostí v dané lokalitě)? Toto dítě však uvádí, že má trvalé bydliště v bytě se svým sourozencem. Asi chtějí vypadat navenek jako chudáci (sourozenci oba přes 50 let + jejich matka by měli obývat 3-pokojový byt), protože jinak netuším, proč by tohle u notářky uváděli. Kdy je vhodné se obrátit na soud...až tehdy, když s notářkou nebude rozumná řeč? Ona to ještě není notářka, ona je vedená pod kanceláří notářky, ale na dveřích měla napsáno, že ještě není notářkou.

to je bohužel dar, který se na dědictví nevztahuje, pokud to nebylo zohledněno v poslední vůli, což nebylo. Většinou nejsou tyto dary ani nijak smluvně/papírově ošetřeny, což bývá později kamenem úrazu.

Dobrý den, notářka nám řekla, že se tento paragraf vztahuje na případy, kdy je sepsána závěť ve prospěch jiných dědiců než zákonných nebo pokud je některý z dědiců více zvýhodněn oproti ostatním. Jak to tedy je? Já ty paragrafy studovala a nemám pocit, že jsem se tam někde dočetla o závěti. Díky za vysvětlení.

Dobrý den,o jak velký byt se jedná? Nebylo by rozumné byt vyměnit za menší a pozůstalým vyplatit co jim podle zákona náleží? Majetkové poměry pozůstalých nemají na dědické řízení žádný vliv. Nechcete si vzít babičku k sobě? Tím by se vše vyřešilo. Dědictví je podle zákona přesně definováno.

Bohužel nešlo. Ten byt je v původním stavu, vyžaduje kompletní rekonstrukci. Na podlahách lino, umakartové jádro, tapety na stěnách. Prostě byt starých manželů. Jakákoliv výměna by vedla k tomu, že by se potřebných víc než milion korun výměnou nezískalo. Bohužel odhad bytu neodpovídá ceně, která by se prodejem získala, i když jsme odhad několikrát rozporovali. Babičku si k sobě vzít nemůžeme, protože máme 3 děti a dvoupokojový byt. Sami bychom potřebovali větší. Párkrát jsme zkoušeli mít babičku na pár dnů u sebe, ale její nervy už tolik dětského křiku nedávají. Není kam v malém bytě utéct a schovat se. Nerozumím zákonům a právu v této zemi. Pokud by se mí rodiče rozvedli a můj nevlastní sourozenec vymyslel perpetum mobile a měl na kontě miliony korun a já ho měla jednou vyplácet v podobné situaci jako je dnes naše babi (to jest mě by to finančně přivedlo do dluhů zatímco jemu by to dědictví mohlo být úplně ukradené, ale z nenávisti ke mně by ho vyžadoval do poslední koruny)....opravdu tomu nerozumím. Přijde mně to nefér. Dědeček měl sepsat poslední vůli...chyba, že to neudělal a věřil svým finančně zajištěným dětem, že se budou k jeho ženě chovat morálně. Jenže na tu chybu doplatí babička a my jako další generace, protože nám přijde nemorální v tom babičku nechat. Kdyby byl byt v osobním vlastnictví, už by byla babička asi pod mostem a podle práva? Nerozumím tomu a jako morální mně to tedy vůbec nepřipadá.

Dobrý den , jak pročítám tuto diskuzi musím souhlasit s tím , co Vám říkala Vaše notářka. Bylo by asi opravdu nejlepší se s dětmi dědečka nějak pokusit domluvit. Chápu Vás, že to musí být pro Vás velmi nepříjemné, ale je to asi jediná vaše možnost . Oni jsou opravdu neopominutelní dědici a s touto skutečností nelze nic dělat. Podle toho co píšete, jim každému z nich náleží 1/6 z odhadnuté hodnoty družstevního bytu. Nepíšete , zda už tento odhad někdo provedl, pokud to byl nezávislý znalec pověřený notářem tak s tím lze sice nesouhlasit, ale nelze toto provádět do nekonečna a také si uvědomte, že ani tato služba není zadarmo a část těchto odhadů bude hradit i vaše babička. Pokud jsem to dobře pochopil, nějaký odhad už máte a 2/6 které by musela babička dědečkovým dětem vyplatit vycházejí jak píšete více jak na milion . Nevím sice odkud jste, ale podle velké ceny družstevního podílu to bude zřejmě Praha. Tam se pohybují ceny družstevních bytů podle lokality kolem 40 tisíc za m2. Můžete být možná rádi, že byt není po celkové rekonstrukci , neboť za ni se běžně cena nemovitosti navyšuje cca o 500 tisíc. Stejně ale, podle toho co píšete, se jedná o byt za více než 3 miliony ( 2/6 jak uvádíte je něco přes milion ) . Pokud jde o družstevní byt ze sedmdesátých let jak píšete , jde tedy o velký byt kolem 75 m2 a tudíž vám notář jistě navrhne byt vyměnit za menší - za dva miliony se dá pořídit opravdu slušný byt pro vaši babičku a děti dědečka mohou být vypořádány ,aniž by jste se museli zadlužit. Pokud by došlo k exekuci je to opravdu ta nejhorší alternativa a babička by přišla o velké peníze, a z toho co by zbylo by žádný byt nepořídila. Přitom děti by získaly svůj podíl v plné výši. Mohlo by se Vám bohužel stát i to, že by vaši babičku dědečkovy děti vyplatily ( zmiňujete se že jsou movití ) a pak by mohli babičce nastavit velký nájem a babička by musela tak jako tak byt opustit. Asi jsem Vás moc nepotěšil, ale dohoda by byla opravdu ta nejlepší alternativa - pro obě strany.

Jak se chcete domluvit s někým, komu zasvítily oči, když slyšeli o možnosti exekuce a vystěhování z bytu. Na jakoukoliv domluvu vždy odsekli, sami s žádným kompromisním návrhem nepřišli. V podstatě jen vymýšleli dosud způsob, jak anulovat vstup babičky do družstva a zpochybnit její nárok na byt. Já už si říkám, že to prostě nějak dopadne a že spravedlnost existuje alespoň ta vyšší a vše se jim znásobené vrátí. Co jiného člověk může dělat. Dnes jsme všichni poučeni, že je nutné vyřešit za života vše týkající se majetku. Upřímně řečeno i notáři žijí z toho, že se po smrti dědí byty a domky a jejich odměna z tak vysokých majetků není zanedbatelná. Vcelku jsem velmi, velmi zklamaná z toho, co člověka může počkat po úmrtí někoho, kdo pro něj znamenal celý svůj život. Člověk je ochromený bo,lestí ze ztráty, má problém normálně fungovat (jíst, oblékat se, zajít mezi lidi alespoň na nákup) a když má řešit ještě tohle? Kdo to nezažije tohle asi ztěží pochopí.

Dobrý den, jak by mohl někdo zpochybnit a anulovat vstup vaší babičky do družstva a zpochybnit její nárok na byt? Já jsem něco podobného řešila nedávno. Ať babička dojde na družstvo a tam musí být v jejich složce všechny informace o vzniku členství o zaplacených vkladech a splátkách. To musí každé družstvo na každého člena družstva vést. Určitě si tyto podklady od družstva vyžádá soud, u mně to také tak bylo, a vaše babička nemusí mít žádnou starost.Já jsem musela svého otce také pomoci vyplatit potomkům jeho manželky,řešili jsme to výměnou bytu za menší. Sehnala jsem otci krásnou garsonku na Střížkově po rekonstrukci za 1.200.000,-Kč. Otec je spokojen a já nemám žádné dluhy a pozůstalost je vyřešena.

Tak to musela být výměna před mnoha lety. My žijeme za Prahou a garsonku u nás neseženete pod 1 600 000 Kč a to je ve třetím patře bez výtahu. Náš známý realitní makléř nám též řekl, že v této cenové relaci nesežeme nic v dobrém stavu )prý možná vlhký sklepní byt). Družstvo už se vyřešilo, ale stálo nás to hodně sil a nakonec peníze za právníka, který sepsal právní výklad toho, jak se dřív směňovaly byty z důvodu, že lidé nemohli vlastnit 2 byty najednou (Babička i dědeček měli své byty a ty pak vyměnili za jeden větší byt družstevní....peněz chtivé potomstvo dědečka operovalo tím, že vnos jejich otce byl větší než babiččin a mají právo na větší podíly z bytu.). Ono to nejdřív vypadalo jako blbost, ale dalo nám hodně práce tuto blbost po právní stránce smést ze stolu. To je jedno. Prostě dle současné situace na trhu s nemovitostmi Vaše rada moc realizovatelná není. Navíc bychom měli babičku raději co nejblíže vzhledem k její omezené mobilitě a to nejen kvůli dědictví.

Realitní makléř (známý či neznámý) toho dokáže nakecat, až z toho člověku jde hlava kolem.

S předchozím příspěvkem musím také souhlasit. Ten váš "známý realitní makléř" to s vámi nemyslí moc dobře. Nechápu že si nehledáte informace sami, když používáte Internet. Za 1500000,- až 1600000,- Kč krásné byty 1+kk nové nebo rekonstruované v domě s výtahem v Praze.Také nechápu, proč vyhazujete peníze zbytečně za právníka. Stejně nějaké jeho odhady nebudou mít velkou váhu. zajděte si na družstvo a tam musí být veškeré informace, pokud šlo o výměnu bytů musí tam být přesné podklady jak to tehdy proběhlo. To dáte notáři a nemusíte to nijak řešit. možná že to má i někde babička u sebe. Také nechápu že to řešíte vy - vnoučata. Proč babičce nepomůžou její děti? Ty by přeci měli vědět jak to tehdy všechno bylo, pomoci své matce a nenechávat to na vnoučatech s malými dětmi. Já se také postarala o otce. Také se divím že pokud byl dědeček těžce nemocný vaše rodiče s možností vyrovnání nepočítali.

Nebojte, situaci řešíme společně (syn a vnučka), jen já píši do poradny. Trošku se bojím toho, kdo všechno může číst příspěvky, tak neuvádím záměrně přesné sumy za odhad bytu. Kdo se pohybuje po internetu, snadno si vygooglí cenu nerekonstruovaného dvoupokojáku a po odečtení 2/6 se dostane na cenu, za níž se jednopokoják nepořídí. Nebojte se, že bychom se sami po vhodným nemovitostech nedívali. A uvědomte si i to, že člověku, kterému táhne na osmdesát nemůžete změnit kompletně celý život. Smrt je natolik závažný zásah a pak být přesunut od všech přátel a známých do zcela cizího prostředí.... panelákové sídliště pro starou paní je jako přemístit toho chudáčka z Vesničkové střediskové ze vsi do města. A jen kvůli tomu, že nebyla sepsaná pitomá závěť. Za naše problémy může právě notářka, která chtěla neustále doplňovat různé dokumenty k výměnám bytů a abychom se vyjadřovali ke všem nesmyslům, které protistrana notářce zaslala. Družstvo samo už se vyjadřovalo 3x. A Vaše podivení se z toho, proš si dědeček (těžce nemocný) nevyřešil majetkové náležitosti, svědčí o tom, že se staršími lidmi nemáte moc co do činění. Dědeček své děti miloval, byl přesvědčený o tom, že jsou finančně zajištění a po babičce nic nebudou chtít. Stařecká naivita, bezmezná láska, důvěra v blízké a jejich morální kvality......? Možná od každého trochu. Měly byste si uvědomit, že se jedná o jinou generaci. Rozvody tehdy byly ještě považovány za ostudu a babičce by bylo žinantní po dědečkovi chtít, aby si vyřešil s příbuznými majetek. Navíc kdyby to po něm chtěla, dala by mu tím najevo, že opravdu umře. Jsou to tak citlivé věci, že se jim tedy divit moc není možné. I z mého pohledu by impluls žešit majetek po smrti měl vycházet od dědečka a ne od babičky. Jsem asi též v tomot směru ze staré školy. Dědeček byl nesmírně morálně založený člověk. Z toho mála, co měl, ještě měsíčně posílal příspěvky na nemocné děti, na postižené děti. Opravdu věřil, že jeho děti jsou na tom stejně a po babičce nebudou nic chtít. Podle sebe prostě soudím tebe. Ani sama babička neměla tušení, jak moc ji ti dva celý život nenáviděli. Je to jedno. Už se vyjadřovat nebudu. Nemám pocit, že smyslem poradny je obhajovat babičku, která nevyvinula na dědu nátlak, aby sepsal poslední vůli nebo že se znovu neprovdala za bezdětného muže. Škoda, že babi s dědou neměli společné dítě. To už by můj tatínek od těch dvou nemohl poslouchat, aby se nepletl do jejich rodiny.

držím vám palce.