Pětiletý dluh - známá pořád nesplácí
Zdravím,
kamarádka se dostala do situace, že před pěti lety půjčila své kamarádce částku ve výši 40.000,- Bohužel kamarádce věřila, že dluh splatí a tak nesepsala žádnou smlouvu o zápůjčce. Kamarádka pořád jen slibuje, že peníze vrátí ale ještě tak neučinila. Poslala pouze první splátku 3. února t. r. ve výši 500,-
Proto bych se chtěla zeptat jak pokračovat. Napadlo mě aby dlužník podepsal uznání dluhu a vypsat splátkový kalendář. Ale co když odmítne tyto formuláře podepsat? Jak se bránit a dostat peníze zpět?
Díky předem za informace a rady 
Přeji hezký den.
Oželet ty peníze, snad dlužnice nebude chtít těch pět stovek vrátit.
Co se půjčování peněz týká, tak se domnívám, že když někdo peníze půjčí, tak je zřejmě nepotřebuje. A když je nepotřebuje, tak ani není nutno mu je vracet, že...
Když nebyl sepsán doklad o předání (převzetí) financí už na počátku, pak se toho moc dělat nedá. Ono ani když doklad sepsán byl. Anebo pokud nemáš svědky! Protože když to půjdeš nějakým způsobem řešit - dlužník to zapře, že cokoliv převzal a bude to tvrzení proti tvrzení - já peníze půjčila vs. já nic nedostala - a pak teda to vede do ztracena.
Pokud dlužník uzná svůj dluh podpisem, dá se na něj podat žaloba, ale i samotný podepsaný doklad nic nemusí znamenat. Proběhne soud, co k uznání dluhu přihlédne a vydá rozsudek na vrácení. Pokud k vrácení nedojde i přez vydání rozsudku, může být nařízena exekuce, jenže ...
Ani to ještě nic neznamená, protože dlužník nemusí mít žádný majetek a tak se mu nedá nic vzít, ikdyž si třeba jezdí pro sociální dávky ve "svém" ferrari. Protože to ferrari může být napsáno na babičku dlužníka. A ostatní majetek napsaný na příbuzné... .
Jestli nějaký majetek ale je, pak je nějaká šance se k "něčemu dorvat".
Je mi to líto, ale naše zákony jsou takto nastaveny a myslím, že snad si soudný člověk 2x rozmyslí příště "někomu" půjčovat vyšší částku - třeba i v rodině.
Čistě technická poznámky. Pokud není uznání dluhu, i v případě sepsaní smlouvy o půjčce by byl dluh už promlčen. O pohledávky se třeba starat jako o každý jiný majetek. Naše zákony se v tomto opírají o římské právo - vigilantibus iura skripta sunt, bdělým náležejí práva. Nadávejte na Latiny
doplnenie: k premlčaniu dôjde po troch rokoch,takže teraz po uplynutí piatich rokov sa dá už len teoretizovať o tom,na čo si v budúcnosti dať pozor....
. Poslala pouze první splátku 3. února t. r. ve výši 500,-
Toho roku, nebo tohoto roku ? Asi toho roku, pak je problém.....
Tohoto roku (3.2.2015) Napadlo mě sepsat dlužní úpis a splátkový kalendář, s tím, že by oba byli podepsány jak dlužníkem tak i věřitelem. Tím pádem už by to mělo být znovu platné ne? A pak už by se mohl třeba sepsat návrh na prodej movitých věcí apod.. Kdyby dlužník i po tom všem nesplácel. Nebo se mýlím?
Je to promlčené. Když to dosud nezaplatila, proč by to měla dělat teď a navíc něco podepisovat?
Ona pořád píše, že to zaplatí a myslím si, že by to podepsala jen ze strachu aby o tom nevěděla její matka, prý se jí bojí dokonce její matka ani neví, že kouří a to jí je asi 45 let. Tak pomohlo by to?
Pokud zaplatila letos 500,- Kč a potvrdí to, pak jde o formu uznání dluhu. Promlčení je aktivní úkon, t.j. neuplatňuje se automaticky, ale dlužník jej musí namítnout.
Sepsaní uznání dluhu posune lhůtu o 10 let od jení sepsání. Ale je třeba si uvědomit, že k penězům vede cesta cesta přes soud, sama o sobě taková dohoda s dlužníkem zázrak neudělá
Kdybych se ocitl v takové situaci, pokusil bych se sepsat uznání dluhu, t.j. prohlášení, že ta a ta, r.č., bydliště si od jméno_kamarádky, její_bydliště, půjčila 40 000 ,- Kč, z nichž 3.2.2015 splatila 500,- Kč.
Domluvil bych si splátkový kalendář s reálnými částkami. Nemá cenu nutit dlužníka do částek vyšších. Protože prostě nebude splácet nic.
Super, díky moc všem!