Mýlíš se. Za škodu je zodpovědný ten, kdo ji způsobil, tedy soused. Máli pojištění zodpovědnosti na způsobené škody v občanském životě, kontaktuje svou pojišťovnu, její likvidátor přijde vyřídit škodní událost. Když budu spokojen s částkou, kterou navrhnou vyplatit, není co řešit a vše končí. Když nebudu s částkou spokojen, informuji onu pojišťovnu a buď se dohodneme a zaplatí mi více nebo ne. Když ne, obrátím se opět na souseda a budu požadovat náhradu škody v patřičné výši a on to buďto doplatí k částce od pojišťovny ze svého dobrovolně, nebo ho mohu dát k soudu, kde svůj nárok musím prokázat. Když ho prokáži, soused mi to musí zaplatit. On sám si to pak dále může řešit se svou pojišťovnou.
Takže to, že platit nic nemusí, když je pojišťěný, není tak úplně pravda.
Jeho smluvní vztah s pojišťovnou ho nijak nezbavuje odpovědnosti za způsobenou škodu, jen je tím pojištěním ošetřeno to, že pojišťovna za něj zaplatí škodu, za kterou on zodpovídá, dle smluvních podmínek, a to zdaleka ne vždy musí opravdovou škodu pokrýt. Dnes už lze totiž nárokovat mimo škod materiálních i škody nemateriální v daleko větší výši než dříve.
Já, jako poškozený, nemám žádný vztah k jeho pojišťovně, ale jen a pouze k němu, takže o případnou náhradu škody nemohu v žádném případě u soudu žalovat jeho pojišťovnu, ale vždy jen toho, kdo je za škodu zodpovědný.