Nesouhlasím s Vámi ohledně insolvence/oddlužení, které
naopak považuji za rozumný způsob, jak situaci řešit.
Jak jsem to zhruba (nemám přesné podklady) počítala, měly by
paní Kateřině stačit ke splacení 30 (i více) % její příjmy.

Oddlužení znamená žít pět let s minimem, ale po pěti letech
se dá začít znovu (člověk má šanci po pěti letech normálně žít).

Exekuce člověku "visí na krku", dokud vše nesplatí, nebo do konce
života, v druhém případě se dluhy stanou součástí dědictví…
___

Dluhy paní Kateřiny vznikly před uzavřením sňatku,
manžel chatu vlastnil taktéž před uzavřením sňatku.
Tzn., že ani jedno nespadá do SJM.
___

Souhlasím s Vámi ohledně "oddlužovacích" společností,
ani já je nedoporučuji, dluhy často naopak narostou.