Aj ked nie je jeho (co si len mysli) mohol by mysliet na to, co s nou bude dalej.

Vůbec nezáleží na tom, co si len myslí. Testy otcovství mu to řeknou jistě. Tedy závorku můžeš ze své teze vypustit.

Ano, mohl by myslet na cizí dítě. Mohl by myslet na všechny děti v dětských domovech, na všechny děti v Africe, na všechny děti na této planetě. Nemyslím si ale, že by to měla být jeho povinnost a to ani právní ani morální a ani jeho zodpovědnost.
Pokud mu to bude připadat jako dobrý nápad, ať se stará o kohokoli se mu zachce.

PS:

Takze clovek, co chce vychovavat aj cudzie deti nie je normalny?

Obecně přijímaný pojem slova normální je to, co je přirozené pro (drtivou) většinu lidí. Troufám si tvrdit, že (drtivá) většina lidí pokládá za normální vychovávat svoje dítě a ne cizí. Nemyslím si ale, že je třeba slovíčkařit a přít se o to, co je nebo není normální. Pro tuto debatu je to stejně bezpředmětné.