Dobrý den, Lucie,

nemůžete se spoléhat na nějaké „prý“. Není „normální, že se vždy podepisuje na rok
a potom dále prodlužuje“. Často se to tak dělá, ale to neznamená, že „je to normální“
a že s podobným postupem můžete automaticky počítat.

Během roku se může situace změnit a i ten majitel, který původně na prodloužení nájemní
smlouvy pomýšlel, má právo změnit názor. Změna názoru ani změna situace není nefér, je
nutné s tím počítat a i podle toho vybírat, s kým nájemní smlouvu uzavřete. [Při uzavírání
smlouvy na dobu určitou je nutné počítat i s tím, že k prodloužení smlouvy z nejrůznějších
důvodů dojít nemusí.]

Jestli „skončíte v azylovém domě“, nebude to „kvůli jejich přístupu“, nýbrž kvůli Vaší volbě.
Vy jste se svobodně rozhodla takovou smlouvu uzavřít, přestože jste musela/měla vědět, že
není povinností majitele smlouvu prodloužit.
_________

O příspěvek na bydlení jste mohla požádat už v době bydlení v tomto bytě. Začal by
se sice vyplácet až po třech měsících bydlení (až byste mohla doložit náklady na bydlení),
ale zase má „doběh“ tři měsíce. Po přestěhování tedy pořád máte z čeho bydlení hradit.
Po prvních třech měsících v novém bytě už doložíte náklady na bydlení v novém bytě.

Dále je možné je požádat o příspěvek na živobytí a/nebo o doplatek na bydlení → ty se
vyplácejí na aktuální měsíc, ne až po třech měsících.

Další možnost je požádat o pomoc otce svého dítěte
(otec má vůči dítěti povinnosti i po rozchodu nebo rozvodu).

Vím, že to pro Vás není snadná situace, ale není možné ji dávat za vinu majiteli bytu,
nebo od něj očekávat, že Vaši situaci pomůže řešit.