Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem PRÁCE a přesčasy

Dobrý den, jsem zaměstnaný v jedné firmě přes 6 let jako dělník v dřevovýrobě, směna má osm hodin ale přesčasy jsou tady na denním pořádku a nutností, firma prostě nestíhá vyrábět, má hodně zakázek, málo zaměstnanců, nedostatečné výrobní prostory, podřizuje se velkému zákaznikový a nutí nás k plnění šibeničních termínů a vyrábět velké mnozství složitých výrobků, jsme tedy nuceni denně dělat přesčasy proti své vůli převážně 1-2hodiny a někdy až 4 hodiny.
Nejen já jsem zoufalý a vyčerpaný psychicky i fyzicky, chci tam skončit ale nemůžu najít lepší práci.
Kolegové, kteří dělají na jiném úseku jako přesčas i víkendy a přes týden 12tky jsou na tom hůř než já a když vidí, že já o víkendech třeba to vyčerpáním a naštvaností vzdávám a nechodím i přes týden dělám kratší přesčasy tak jsou k vám nepřátelští a závidí vám ikdyž jste taky obětí přesčasů, někteří můžou končit i po osmi hodinách a nedělají přeščasy o víkendech jen protože jsou na úplně jiném úseku kde je to jednodušší a dostatek lidí.
Zaměstnavatel mně osobně vůbec neříká abych zůstal přeščas, jen občas, ale kolegové na stejném úseku mají vsugerovanou potřebu nenechávat nedodělanou práci na druhý den aby nás šéf nedořval a zůstanou déle, a aby vás nevyloučili z kolektivu prostě musíte snima zůstat dokud není hotovo ikdyž nechcete a nemůžete, denně nevím v kolik hodin skončím, nemůžu si nic plánovat, nemůžu veškerý svůj volný čas využít podle sebe, všichni soutěží aby se nejvíc zavděčili šéfovi, prostě vlezdoprdelisti před ním ale na druhé straně nadávou že dělají od nevidin.
Ve smlouvě mám uvedeno "5-denní rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin týdně", bez upřesnění přesčasů, jen odkaz na plnění poviností dle zákoníku práce a "svědomité vykonávání sjednané práce ve stanovené pracovní době a řídit se pokyny zaměstnavatele".
Na tabulce u vchodu firmy je uvedeno 6-15h PO-PA, normálně zažitý konec pracovní doby je v 14:30 čili osm pracovních hodin, ale přesčasáři musí končit obvykle nejpozději v 18h.
Mám tedy právo jít domů po splnění osmi hodinové směny?
Musím dělat přesčas v tentýž den kdy mi zaměstnavatel řekne abych zůstal nebo to musí řict den předem, nebo mi o přesčasy říkat nemůže podle toho co mám ve smlouvě?
Měsíčně odpracuju cca 170 hodin, vím že někteří v jiných firmách udělají i dvojnásobek a jsou z toho vyčerpaní mnohem víc, a je mi jich líto, ale nefnukám tady jen kvůli sobě ale taky kvůli nim, mnělo by být uzákoněno, že norma je odpracovat osm hodin denně a max. 5 dní v týdnu.
Mám 39 dnů dovolené, z toho 14 dní ještě z předchozího roku a nemám kdy si je vybrat protože neustále nestíháme.
Přicházím o uzákoněných 25% za přesčasy jen protože nám šéf výslovně nemusí říkat o přesčasy, když ví že zůstáváme automaticky sami od sebe kvůli svému svědomí a strachu o chod firmy a naše ohodnocení?
Myslím že šéf schválně nic nedělá proti tomu že jsme ve stresu, spěchu a jako vězni, protože se mu to tak hodí, čím víc se vyrobí rychle tím víc peněz bude mit rychle, ví že jsme už po letech oddaní a doblblí a že se můžeme roztrhnou když nevíme jestli to dělá schválně nebo ne, že zadává velké množství práce s šibeničnímy termíny a nutí nás tím stresem abychom obětovali své osobní volno.
Co se dá dělat v takovém zaměstnání? jak se bránit, když si chcete odpracovat osmičku, a jít po svých, nechci už mít nervy na dranc a být vyčerpaný.
Díky za pochopení a pomoc.

Předmět Autor Datum
Jdou dvě možnosti: 1) držet hubu a krok 2) domáhat se dodržování zákoníku práce. Přitom se dá očeká… poslední
L-Core 05.03.2018 07:18
L-Core

Jdou dvě možnosti:

1) držet hubu a krok
2) domáhat se dodržování zákoníku práce. Přitom se dá očekávat, že následně si firma s takovým bude chtít rozloučit. Ano, u soudu se ten spor dá vyhrát, třeba bude muset zaměstnavatel doplatit, co dluží (přesčasy atd.).
K té dovolené, opět naprostá ignorance zákoníku práce ze strany zaměstnavatele, tohle není normálně možné, mít v březnu nevybranou prakticky celou loňskou dovolenou.
Firma může nařídit zaměstnancům práci přesčas, ale musí postupovat dle zákoníku práce (týdenní, roční limity, přesčasové příplatky).

Nutno dodat, že pokud zaměstnanec zvolí řešení č. 2, může očekávat ze strany zaměstnavatele odpovídající reakce i v neformálním styku. Například, budeš-li si hledat práci jinde a ten potenciální nový zaměstnavatel se bude na tebe informovat u předchozího, ten tě vylíčí jako potížistu, nespolehlivého, udavače a co já vím ještě. Na druhé straně, zaměstnanců je dnes všude nedostatek a tohle se dá tomu novému vypovědět i rovnou, když se tam o práci budeš informovat… klidně popsat, jak ten stávající zaměstnavatel se k lidem chová.

Já bych postupoval podle bodu 2.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru