1) Odpovědnost za vady
Co se použitých věcí týče, platí pak následující ustanovení §2167, písm. c) NOZ, které stanoví: „Ustanovení § 2165 se nepoužije… u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo…“

Z toho plyne následující:
– prodávající stejně jako v případě nové věci odpovídá pouze za vady, které věc měla při převzetí

– to se však nevztahuje na ty vady, které vozidlo při převzetí mělo, ale které odpovídají míře používání nebo opotřebení dané věci.

Z posledního závěru vyplývá, že i když je vozidlo vadné, tzn. i když má vadu při převzetí, tak pokud tato vada odpovídá tomu, jak je auto „olítané“, prodávající za takovou vadu neodpovídá. Pokud vezmeme příklad auta, které má najeto třeba 150 000 km, pak pokud má třeba filtr pevných částic životnost 150 tisíc km a bude vadný, tak prodávající za takovou vadu neodpovídá, a to i když se taková vada projevila až následně.

Pokud tedy budete reklamovat vadu ojetého auta, budete muset prokázat, že:

– vada tam existovala již v době, kdy jste vozidlo přebírali (je otázka, jestli se aplikuje ona šestiměsíční lhůta, ve které se má za to, že vyskytne-li se vada v této lhůtě, má se za to, že existovala v době předání)

– taková vada neodpovídá míře používání nebo opotřebení daného vozidla.

Ve skutečnosti se tady na odpovědnosti za vady u ojetých vozidel NOZem nic nezměnilo a platí to, co platilo dosud. Prodávající odpovídá pouze za skryté vady, a to navíc jen za některé.