https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bdici_ze_z%C3%A1kona

Dědické skupiny v současném českém právu

Jako dědici ze zákona podle současného českého práva[1] dědí:

potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci atd.) – vždy v první třídě dědiců
manžel nebo partner zůstavitele – v první nebo druhé třídě dědiců
zůstavitelovi rodiče (tj. otec a matka) – vždy ve druhé třídě dědiců
tzv. spolužijící osoba – ve druhé nebo třetí třídě dědiců
zůstavitelovi sourozenci (tj. bratři a sestry) – vždy ve třetí třídě dědiců
zůstavitelovi synovci a neteře – vždy ve třetí třídě dědiců
zůstavitelovi prarodiče – vždy ve čtvrté třídě dědiců
zůstavitelovi praprarodiče (pradědové a prababičky) – vždy v páté třídě dědiců
zůstavitelovi strýcové a tety – vždy v šesté třídě dědiců
zůstavitelovi prasynovci a praneteře – vždy v šesté třídě dědiců

První třída dědiců

V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý rovným dílem. Pokud některé z dětí nedědí (například proto, že odmítlo dědictví, je nezpůsobilé dědit, nedožilo se zůstavitelovy smrti nebo je neznámého pobytu), nabývají jeho dědického podílu jeho děti (tj. zůstavitelova vnoučata); pokud však dítě, které nedědí, žádné děti nemá, přiroste jeho dědický podíl ostatním dědicům. Obdobně se postupuje, jestliže nedědí další potomci (vnoučata atd.). Tento způsob dělení dědických podílů se nazývá in stirpes (podle kmenů).

Jestliže některý ze zůstavitelových potomků dědí (např. zůstavitelovo dítě), nemůžou dědit jeho potomci (např. zůstavitelova vnoučata; potomci jiných zůstavitelových dětí však dědit mohou). Manžel ani partner nemůže v první třídě dědiců dědit sám.

Tak praví současné české právo.....