Privlastneni pozemku

Vydržení pozemku je možné pokud se jedná o dobrou víru a dobu více jak 10 let. U soudu se bude zjišťovat kdo platil posledních deset let za pozemek daň z nemovitostí. Pokud ji platil současný vlastník tak nemáš nárok. Naši vykutálení politici se snaží připravit nějaký zákon, aby se dalo znovu vyvlastňovat (ale asi to bude jenom možné pro stát). Dále jde o to jak je pozemek veden (louka, orná půda, ostatní plocha atd.) Pokud se jedná o ostatní plochu tak se o ni nemusí nikdo starat. U trvalých travních porostů by měl majitel pozemek jednou ročně posekat. Dále je otázkou zda v tom katastru, kterého se to týká proběhly komplexní pozemkové úpravy. V současné době je velmi mnoho pozemků kde není majitel ani uveden na katastru a přesto pozemek někomu patří, nebo patří nějakému mrtvému atd.

nerady, s tím placením daně to tak není. Páč vlastník má nějaký pozemek, platí z něj daň, jako z celku. Ale neví, kde je hranice, a že ten kousek , co roky používá jeho soused prostě nepatří sousedovi. Soused zase neví, že patří jinému Páč když se to vezme podle Vás, tak by nikdy nemohlo dojít k vydržení, páč vždy vlastník platí za svůj pozemek, a uživatel nikoliv. Páč v dobré víře užívá cizí pozemek. Už chápete?

Absolvoval jsem soudní řízení ohledně vydržení jako zástupce obce jak u okresního soudu tak u krajského soudu. Pokud máš pozemek tak máš parcelní číslo a platíš z přesné výměry parcely. V současné době můžeš na internetu najít přesné hranice nebo si pozemek nechat zaměřit. Nepíšu zde např. o "zaplocení" o pár desítek centimetrů. Tři metry posunutí plotu jsem na kraji vysoudil (byl jsem poškozená strana, kde se protistrana snažila vydržet). V jiném případě zase jako poškozená strana jsem dokázal, že žadatel o vydržení nemůže mít dobrou vůli jelikož žádný pozemek v obci nevlastní. Jedné paní jsem poradil, že tak jak má sepsanou původní kupní smlouvu, tak má velkou naději na vítězství při sporu o vydržení (po celé roky měla pozemek oplocený a platila za pozemek daň). Právník protistrany nakonec navrhl prodej za osminásobně nižší cenu než původně druhá strana požadovala a paní na to přistoupila (k soudu nedošlo). Co se týká sekání travních porostů tak to vyplývá ze zákona o rostlinolékařské péči. Obec nebo orgán rostlinolékařské péče může toto vyžadovat na majiteli pozemku. Pokud vím tak zatím existuje jediný vítězný rozsudek. Je to běh na dlouhou trať a většina obcí se do toho nepouští. Znám např. výmluvy: pěstuji tam byliny pro vlastní potřebu (bylina=kopřiva) atd. Myslím, že jsem od roku 1990 absolvoval různé spory okolo pozemků (restituce, privatizace zemědělského podniku, navrácení historického majetku obce, vrácení ukradené nemovitosti z doby socializmu atd.) a tak vím o čem mluvím. Osobně jsem i nějaký nemovitý majetek na státu vysoudil, řešil jsem prodeje pozemků pod dálnicí, donutil jsem sousedního vlastníka k posunutí plotu o dvacet centimetrů atd.

nerady, "po celé roky měla pozemek oplocený a platila za pozemek daň" to platila i za pozemek, který nevlastnila? Tomu nevěřím, páč proč by to dělala, když to nevěděla.

V kupní smlouvě ze sedmdesátých let bylo napsáno, že k rodinnému domu náleží pozemek který je oplocen. Paní tedy platila daň za zaplocený pozemek. Po roce 2000 při kontrole majetku města, město zjistilo, že pozemek je jejich a na paní začalo tlačit, aby si pozemek od města odkoupila za 800,-Kč metr čtvereční. Paní byla z toho úplně v šoku a přišla s tím za mnou, jelikož věděla, že už jsem pár sporů o pozemky absolvoval. Poradil jsem jí, aby šla za právníkem a ten jí sepsal návrh na vydržení. Nakonec se s městem dohodla na 100,-Kč za metr čtvereční a její advokát na ní loudil kdo jí radil. Musíte si uvědomit, že smlouvy na pozemky za socialismu byly sepsány úplně jinak než nyní. Přístup ke katastrálním mapám také byl daleko obtížnější, v mnoha katastrech byly mapy vedeny v měřítku 1:2880 místo 1:2000, nebyla možnost na internetu ověřit vlastníka atd. Když to vezmu chronologicky: po roce 1918 zabrání majetku šlechtě nad 500 ha a první pozemková reforma, v roce 1938 a 39 zabrání majetku Hitlerem, v roce 1945 zabrání majetku německého a maďarského obyvatelstva, po roce 1948 zabrání majetku stranou atd. Uvedu příklad. Když jsem v roce 1991 sháněl v archivu dědické rozhodnutí s převodem pozemku na dědice z roku 1947, tak mě pracovnice archivu řekla, že mám z pekla štěstí. Zeptal jsem se proč (záznamy se musí 50 let archivovat)? Ona odvětila "všechny záznamy o převodů pozemků mezi lety 1948 - 1958 byly v roce 1968 skartovány" bylo to stejné jako v roce 1989 s archivy STB. Do roku 1948 se vše zapisovalo do pozemkových knih. Po tomto roce v tom začal vládnout socialistický "pořádek" jelikož bylo třeba zabrat majetek vesnických boháčů, kulaků a zrádců a mělo být všechno všech. Převody pozemků se zapisovaly na volné listy a ty se přikládaly k pozemkové knize. Je asi všem jasné jak lze volné listy zneužít (např. kauza okolo pozemků v Praze kolem hradu).

Nerady, tady je asi ta nepřesnost, "Paní tedy platila daň za zaplocený pozemek". Domnívám se, že paní platila za pozemek, dle výměru z katasrtru, nikoliv dle skutečné oplocené plochy. Nebo to snad měřila?

Zbytek textu je jen povídání o ničem.

A to se vylučuje? To je snad správně pokud vede plot po hranici pozemku. Vtip je v tom, že prodávající si zaplotil pozemek, který nebyl jeho majetkem a následně ho zahrnul do kupní smlouvy. V té době se používaly termíny jako "trvalé užívání" atd. Nikdo o pozemek třicet let neprojevil zájem tak nikdo nic neřešil.

V zákone je filigrantné znenie:

V dobrej viere cudziu nehnuteľnosť užíval s vedomím pôvodného majiteľa, ktorý o veci vedel, ale žiadnym právnym spôsobom protiprávneho užívania jeho nehnuteľnosti nenamietal. Lehota vydržania je 10-rokov. (mimo parcely vo vl. obce a štátu).

Tu ale nestačí, že bola parcela oplotená, prípadne udržiavaná cudzím vlastníkom bez explicitného súhlasu riadneho majiteľa. Je dôležité preukázať na súde či katastri a spol., že pôvodný majiteľ s užívaním jeho nehnuteľnosti vedel, ale túto skutočnosť nejakou zákonnou formu, nenamietal. Teda dobromyseľne súhlasil s užívaním jeho majetku inou osobou.

Riadnemu majiteľovi zapísaného v LV príslušného k.ú ale stačí, ak sa preukáže iba jedným nestranným svedkom (ak nemá iný listinný doklad), že v priebehu lehoty čo i len ústne upozornil uzurpátora o neoprávnenom obsadení jeho nehnuteľnosti.

Jen si (opět) dovolím poukázat na to, že právní úpravy v ČR a SR se od sebe LIŠÍ…