Pokud vím, tak v čechách se nelze vzdát autorství. Takže autorem člověk je, to mu nejen nikdo nesebere, ale ani on sám se toho nemůže podle našich zákonů vzdát (není možné vydávat public domain). Co jsem vždy vypracovával, je na tom moje jméno s tím, že patřím pod danou organizaci (důležitá je také dedikace - poděkování tomu, kdo to zaplatil, možná nejdůležitější i když je zašantročená někde v nějaké poznámce nebo patičce). A samozřejmě je to chráněné autorským zákonem, čili nikdo to nemůže jen tak vzít a prohlašovat za své. Jak je to dál jsem nikdy neřešil, publikace vyšla, já za to dostal poděkování (někdy i nějaké prémie). Každopádně pokud ty dokumenty byly vypracované k nějakému účelu (např. podpora výuky), nemůže je zadavatel jen tak vzít a použít na něco jiného.

Pokud to měly být nějaké materiály na podporu výuky, pak by asi bylo v pořádku, pokud by to bylo tak používané v rámci instituce i ostatními, ale pokud by to chtěla vydat nebo do toho díla nějak zasahovat, už by to byl zásah do osobních práv autora.

Nejsem právník, tak možná vykládám bludy. Mimochodem, co jsem tak slyšel od pedagogů, tak s tím výdělkem za učebnice to není nijak růžové, jsou rádi, když to skončí nulou a jejich katedra nemusí doplácet (což při ceně skript, která se v dobách, kdy jsem končil studium šplhala nad 300 za jedno nechápu).