Jak jsem pochopil, situace je následující.
Rodiče vlastní dům, rodiče vlastní byt. Ty máš ještě bratra.
Byt je aktuálně v pronájmu třetí osobě, ty na řešení s hypotékou nemáš.

Pominu, že řešení s hypotékou je naprostá hovadina, kterou nemohl vymyslet normální mozek. Jakože rodiče si usmysleli, že aby se dědictví spravedlivě rozdělilo, je třeba zaplatit nemalé finanční prostředky bance... Navíc proč bys měl dát bratrovi 80% hypotéky, když byt by se měl dělit mezi vás napůl ? Logicky mi vyplývá, že jen 50%... Pak je ovšem nesmysl brát si hypotéku na celou cenu bytu, ale stačilo by vzít si hypotéku na daný byt jen na bratrův podíl (tu by si snad nemusel splácet 30 let, tedy za předpokladu, že to není nějaký luxusní obrovský byt)...Banka ti ovšem nedá hypotéku na něco, čeho nebudeš vlastníkem. Zjednodušeně řečeno ten byt "kupuje" banka a ty ho poté vyplácíš. Tedy polovina bytu bude při tomto řešení automaticky patřit tvé manželce.

Jako rozumné řešení by mi přišlo následující.
Na bytě je aktuálně stanovené nějaké nájemné. Ty by ses do toho bytu normálně nastěhoval jako "nájemník" svých rodičů. Polovinu z nájemného by si platil bratrovi a polovinu sám sobě. (vycházím z toho, že ten byt rodiče chtějí dát svým potomkům a není tedy třeba jim z vaší strany nic platit).

Tvůj bratr by pak to "nájemné" od tebe používal při splácení hypotéky nějakého bytu, který si on bude muset zakoupit (předpokládám, že nechce žít v bytě s rodiči do 60ti a čekat až ten dům sdědí...) popř. na placení nájmu. Až by si měl našetřeno dostatek na vyplacení bratrova podílu z bytu, tak bys mu ty peníze dal a v tu chvíli by rodiče byt přepsali na tebe...

Toto řešení by mi přišlo nejrozumnější i s ohledem na "zadní vrátka", kdy manželství nemusí vyjít (ano vím, že vám se to určitě nestane, ale proč bojovat se zavázanýma očima, když není důvod) a začít okamžitě s převody nemovistostí mi nepřijde zrovna rozumné.