Doba strávená na služební cestě

Můj zaměstnavatel to proplácí celé, ale bere to jako jeden z menších benefitů.

Ty se do práce normálně dopravuješ ve zlomku vteřiny, že čas strávený "cestou do práce" považuješ za mimořádný časový výdaj na tvé straně ? Když se dopravuješ normálně do práce sám, tak se většinou na cestu musíš soustředit. Když jsi jako spolujezdec, tak se můžeš celu dobu jízdy věnovat jiným věcem - můžeš si třeba na notebooku "nadpracovávat" přesčas a následně si vzít náhradní volno. Tím bys naopak ještě 3 hodiny ušetřil...

Obecně mám za to, když jsi někde nespokojený ať už s přístupem k tobě, k tvému ohodnocení, k čemukoli, prostě dej výpověď a běž pracovat jinam.

Pleteš si cestu do práce a služební cestu.

Mám na to stejný názor jako Araneus84. Šofér má výkon, pracuje, spolujezdec jen cestuje. Samozřejmě si může napsat cesťák na 12 hodin, 72-86Kč (podle soukromé/státní sféry). Svým zaměstnancům bych to platil stejně, jak uvádí tazatel.

Podle této logiky při využití Hromadné dopravy na cestu k zákazníkovi (třeba na druhé straně republiky) to není čas strávený v práci, ale v podstatě relax.

A rutinní cestu do práce - z práce každý den bys proplácet nechtěl? Čekám kdy nějaký socialista navrhne proplácet i poslední 3 hodiny spánku před šichtou, protože už stejně podvědomě tušíš, že budeš muset vstávat a vinou zaměstnavatele tak vlastně nekvalitně spíš...

Co tím chce básník říci? Ty asi nejsi nikde zaměstnaný. Představ si, že tě zaměstnavatel pošle někam do Horní nad Dolní, odkud pojedeš třeba čtyři hodiny které jsi chtěl strávit okopáváním okopanin na své zahrádce.

Právěže jsem zaměstnaný a dokonce jezdím i na služební cesty... Pokud jedu autem, mám placený cesťák. Proč by mě měl proboha zaměstnavatel povinně platit, když si vezu zadek jako spolujezdec, nebo jedu vlakem?

Už kvůli tomu, že mě tam zaměstnavatel poslal, tedy cesta tam je na jeho příkaz. Cesta do práce z domova je trochu něco jinýho, zaměstnavatele nemusí zajímat, kde bydlím, ale svůj čas zaměstnavateli prodávám v dohodnutou dobu a v dohodnuté míře. Tedy přijdu do práce, zaznamenám příchod a můžu jet na služebku. Že neřídím, to mě nezajímá, že zaměstnavatel má zákazníka někde daleko v prdeli, mě taky nezajímá, to je věc zaměstnavatele a já nemám důvod svůj čas dávat zadarmo na přesun někam, kam mě poslal zaměstnavatel.
A na služební cestu vyrážím od zaměstnavatele, nikoliv z domu (nedohodneme-li se jinak).

Pokud služební cesta je v rámci pracovní doby, máš to placeno jako "práci", i když se vezeš vlakem.

Pokud by tě někam vyslali (vlakem), prac. doba ti končí v 15:00 a ty by ses vracel v době (jedeš tím vlakem domů) 14:00 až 17:00, zaměstnavatel by ti ty dvě hodiny (15-17) proplácel jako práci?

(netvrdím, že to není možné - i když já bych to řešil prémiemi, abych "nedráždil" ÚP přesčasy, pokud bych tedy zaměstnanci sedění ve vlaku jako "práci" platit…)

Ano, protože ze služební cesty se nevracím domů, ale tam, odkud jsem vyrazil, tedy do sídla zaměstnavatele a teprve tam si cvaknu na píchačkách příchod ze služební cesty. Ono by to pak bylo vcelku nefér, když by zaměstnavatel poslal na servis k zákazníkovi Frantu do vedlejší ulice, ale Pepa by musel jet 150km do jinýho města. Oba stráví servisním zásahem nějakých 6 hodin, ale Pepa má smůlu, protože několik hodin ve vlaku odsedí zadarmo, zatímco Franta už leží na manželce, nebo chlastá v hospodě.

Trochu jinej případ bude asi v případě služební cesty na více než jeden den, ale tam už jsou diety a uhrazení ubytování zaměstnavatelem.

Já bych to právě nechal na svobodné dohodě zaměstnanec/zaměstnavatel... U nás třeba cestu, pokud neřídíš, zaplacenou nemáš, ale celkově jsou ty podmínky, benefity a plat nastaveny tak, že bych neměnil ani za zlatý prase... Navíc u nás to pocítíš celkem slušně na prémiích, když máš služebku. To co jsem psal, jsem psal z pozice, že jsem proti aby někdo mému zaměstnavateli nařizoval, aby mi platil i cestu na a ze služebky. Logičtější mi přijde, aby si zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem takové podmínky, aby mu na ty služebky rád jezdil a vyplatilo se mu to. Jak říkám, já bych neměnil i když tu cestu zaplacenou nemám.

Já nechápu tu logiku, kdy jsou dva zaměstnanci vysláni na služební cestu, oba jedou jedním autem, ale ten, co je spolujezdec, tak sedí v autě zadarmo. Proč? Oba byli vysláni zaměstnavatelem, na stejný místo, za stejným účelem, stejnou dobu, akorát na jednoho už nezbyl volant. Přitom oba současně prodávají zaměstnavateli svůj čas a dovednosti. Pokud zaměstnavatel řekne, Franto, Pepo, zítra v šest ráno vezmete dodávku a pojedete do Kolína opravit mašinu, tak oba jsou placeni od šesti hodin a do doby, kdy se vrátí, ne že cestu zpět, v osm večer, bude mít placenou jen Franta, co řídil a Pepa má smůlu.

Vážně se divíš, že zákony nemají logiku?

No... jo. Bohužel. V logice takovýho zákona bych vyžadoval, abysme jeli každej jedním autem, abysme mohli všichni řídit.

Záleží, zda by souhlasil zaměstnavatel
Já vím, že dnes je na trhu práce dříve nevídaná situace, ale obecně bys také mohl mašírovat na ÚP…

Osobně to zas tak neřeším, na služebky jezdím obvykle v rámci školení na několik dní, nebo to stihneme během pracovní doby (na píchačkách dám "Služebně mimo" a po návratu cvaknu zase příchod). Pokud by se to natáhlo, tak hodiny navíc si není problém vybrat jako náhradní volno.

Takové vybírání náhradního volna za dobu strávenou na cestě mimo pravidelnou pracovní dobu IMHO nemá žádnou oporu v zákoně.
Ale jistě záleží na firmě..

To asi ne, záleží na domluvě s vedoucím.

Záleží opravdu na firmě :)
Jiné to bude ve firmě s pěti lidmi, jiné tam, kde je zaměstnanců 5 tisíc.

Žádný můj "pouhý" vedoucí nemá žádné právo počítat zaměstnancům mzdu. To dělá pan majitel, paní majitelka.

Nadnárodní korporace. Jen vedoucí oddělení ví, jak a kde makají jeho lidi.

Za totality byl na vyúčtování pracovní cesty formulář, kde byla extra kolonka "Náhrada za čas strávený na cestě" A byl tím myšlený (aspoň pokud si to vybavuji) čas co jsem po normální pracovní době na té pracovní cestě strávil na cestě domů, třeba ve vlaku. A za ten čas mi náležela odměna, asi 2Kčs/hod.

Pokud si to pamatuji špatně, opravte mne někdo.

Jako THP mi/nikomu za minulého režimu čas na cestě nepropláceli. Ale podle celkové doby prac. cesty se psal cesťák (sazba za celý den bylo 32Kčs…). Jezdil jsem často do Prahy, zpočátku vlakem den předem (před 12:00, 20Kčs cesťák), nocleh bez dokladu (10Kčs), ráno na ministerstvu, po jednání domů, příjezd po 12:00 (opět 20Kčs)...
Pak už jsem měl služební auto se šoférem, tak to bylo na jeden den, psali jsme to opět na 12 hodin, odjezd před šestou ráno, příjezd po šesté večer. Mzdu to nijak neovlivňovalo.

Existovalo něco jako pracovní pohotovost, 25Kčs/den, mě se to netýkalo.

Náhrada za čas na cestě - nebylo to spíše pro vyúčtování tvého výkonu? Jako zaměstnanec bys za to tehdy neměl IMHO dostat nic (ale je to už 30 let, co jsem pod sebou měl pamáky, už si ty soc. zákony nepamatuji).

Ale podle celkové doby prac. cesty se psal cesťák (sazba za celý den bylo 32Kčs…)

Nepleteš si to se stravným?

Šak jo, myslím stravné :)
Patří to pod "cestovní náhrady". Jízdenky se proplácely v prokázané výši. Tomu formuláři se říkalo "cesťák".