Otevření cizí pošty poukázky na peníze a poslání přes mesenger jiné osobě

Otevření cizí pošty rozhodně.

Rozhodně ne, v tom paragrafu se o otevírání cizí pošty nic nepíše. Piše se tam o porušení tajemství během přepravy poštovní službou, nikoliv např. po doručení do poštovní schránky adresáta třeba.

§ 182 tr. zákoníku
Porušení tajemství dopravovaných zpráv
(1) Kdo úmyslně poruší tajemství
a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
b) datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
c) neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
b) takového tajemství využije.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako úřední osoba,
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
(5) Zaměstnanec provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému anebo kdokoli jiný vykonávající komunikační činnosti, který
a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2,
b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
c) pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(6) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 5 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Mylim, ze by se to s trochou vule dalo narazit na tohle:

(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
b) takového tajemství využije.

Neni zde uvedeno, ze pachatel musi byt postak nebo tak neco, ale kdokoli a prepolani na messenger (pokud to neni adresatovi s jeho souhlasem), lze hodnotit jako pokus opatrit prospech te "jine osobe" a/nebo zpusobeni skody odesilateli (at financni, kdyz ty prachy nekdo odkloni, tak moralni, pokud se treba proflakne, ze plati milence ci za nemravne hracky a poskodi mu to "povest")

Škoda je hodnota vyjádřitelná v penězích, nemajetkovou újmou se ten paragraf nezabývá. Je třeba prokázat úmysl způsobit škodu určité výše nebo prospěch určité výše, což asi nepůjde bez přiznání pachatele. Jak vysokou škodu nebo prospěch způsobil pachatel tím, že někomu přeposlal přes messenger kopii poštovní poukázky? Já myslím, že tím žádná škoda vzniknout sama o sobě nemohla, jestli za to dostal zaplaceno, mohl to učinit s úmyslem opatřit si prospěch, což asi nepřizná. Posílal to vůbec s úmyslem škodu nebo prospěch způsobit? Zavinění totiž může být nejen úmyslné, ale i nedbalostní a trestné je v tomto případě jen to úmyslné.

§ 138 tr. zákoníku
(1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5000000 Kč.
(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.

Zavinění

§ 15 tr. zákoníku
Úmysl
(1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.

§ 16 tr. zákoníku
Nedbalost
(1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.

§ 13 tr. zákoníku
Trestný čin
(1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.
(2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

A máš nějakou otázku? Chodí sem lidi, tak se jich zeptej jako lidí, ne jako robotů.

Pokud místo otazníku napsal omylem tečku, tak to otázka měla být.

Otázka neurčuje jen otazník, ale i skladba věty. Tady vidím oznamovací větu. Proto jsme chodili do školy.

Dosaď si tam otazník a je z toho věta tázací. Ne každý se ve škole věnoval učení.