Vyhláška č. 50/1978 Sb. - jak to s ní je?

Tak já třeba nemám žádnou vyhlášku a dotýkám se čeho chci. Ale drátů na zem spadlých bych se nedotýkal ani s vyhláškou. Ve škole nám kdysi říkali, že v nich může být elektrika.

Dotýkat se můžeš, v tom ti nikdo nezabrání. Ale nesmíš to dělat pro někoho dalšího.

Mne to už osobně nezajímá, akorát se divím, pokud je to takhle právně jednoduché, že se občas setkávám s nabídkami na rychlokursy pro lidi co by kvůli zaměstnání potřebovali mít elektrotechnické vzdělání jak požadavky té vyhlášky ojebat.
Tak co na to právníci?

Je jiná doba. Právo slouží zločinu. Nikoliv spravedlnosti. A spravedlnost je slepá. Musíme doufat, že další volby dopadnou lépe.

aj v rámci nových EU pravidiel ohladne bezpečnosti práce je stále táto bývalá československá vyhláška platná a v prípade pracovného úrazu/priemyselnej havárie ap. polícia a inšpektorát bezpečnosti práce stále bude vyžadovať od zamestnávatela písomné doklady o tom,či sú pracovníci osoby poučené/znalé a oprávnené a v akej kategorii,stále o školeniach,kurzoch a všetkým čo táto vyhláška obsahuje musí byť k dispozícii u zamestnávatela veškerý písomný doklad,že zamestnanci splňujú predpoklady na svoju prácu presne podla toho,čo táto vyhláška obsahuje,na tom sa nič nezmenilo ani dnes,úraz elektrickým prúdom je stále rovnaký,Ohmov zákon a spol platí stále,takže nebol žiaden rozumný dôvod túto vyhlášku nejak razantne meniť vo svojej podstate bez ohladu na to,či je dnes už rok 2020.....

Nechápem tvoje myšlienkové pochody.
To - že sa zrušilo nejaké ministerstvo neznamená, že sa zrušili i vyhlášky a zákony, ktoré toto ministerstvo vydalo.
Predsa tieto dokumenty sú často podpisované a schvaľované buď zákonodárnym orgánom (u vás asi Sněmovna), prípadne prezidentom.
Podľa teba by potom neplatili ani iné zákony a nariadenia, pretože ten, čo ich podpísal, už nie je vo funkcii?

Tam přece o zrušení ministerstva nikdo nic nepsal.

Vzpomínám si na soudruha Bartáka blahé paměti, když nás kdysi o něčem školil. Cituji:

...Paragraf je klikatej soudruzi a kdyby bylo všechno jasný, na co bysme měli právníci...

Tak třeba proč jsem měl na osvědčení vyjmenované paragrafy 6, 7, a 8, když dřív stačilo jen ta osmička? Prý došlo k soudnímu řízení, revizák s devítkou se šťoural v něčem pod napětím, sáhnul kam neměl a zaklepal bačkorama. Jeho vdova žalovala podnik, že nebožtíka pověřoval pracemi pro které neměl oprávnění. Její advokát ve znění vyhlášky 50 prokázal, že když někdo má oprávnění řídit práce, pokud nemá i paragraf že může pracovat na zařízení pod napětím, tak na tom zařízení sám pracovat nesmí. A když je někdo revizák, tak ten samotný paragraf devět ho k práci na zařízení pod napětím taky neopravňuje. Tak ta vdova ten spor tehdy vyhrála a od té doby se na glejt píšou i všechny nižší paragrafy co mají smysl.
Takže když někdo tvrdí a snaží se to i dokázat, že vyhláška 50 je právně neúčinná, tak by se tím měl někdo zabývat a měl by existovat právní názor v té věci závazný. Nějaké "já myslím" a "to je přece samozřejmé" případný soud nemusí zajímat.

Ze závěrů Ústavního soudu plyne, že zrušení příslušného zmocňovacího ustanovení nemá za následek automatickou derogaci vyhlášky která tak je i nadále platným právním předpisem. Není však vzhledem k absenci materiálních podmínek dalšího normativního působení (absence zákonného zmocnění) již předpisem účinným a aplikovatelným, tj. takovým, který by byl po odpadnutí zákonného zmocnění způsobilý vyvolávat v realitě právní účinky. Za situace, kdy uvedená vyhláška postrádá zákonné zmocnění, by její aplikace rovněž byla v rozporu s principem, že povinnosti lze stanovit pouze na základě zákona, v jeho mezích a v případě podzákonných právních předpisů pouze na základě výslovného zákonného zmocnění. Obdobné důsledky dovozuje z judikatury Ústavního soudu i odborná literatura, přičemž není podstatné, že tak činí ve vztahu k zákonným zmocněním pro vydávání právních předpisů obce (ostatně i právní předpisy obce vydávané v přenesené působnosti nalézají svůj ústavní základ rovněž v čl. 79 odst. 3 Ústavy) - blíže viz Furek, A. Důsledky zrušení nebo změny zákonného zmocnění na další platnost, aplikovatelnost a zákonnost právního předpisu obce ve světle soudní judikatury, Právní rozhledy č. 20/2006, s. 735 a násl.

To povídání si přečtu později. Ono jak se do něčeho namontujou právníci nikdy to nedělá dobře.

Co nám říkali na školení, je to nějak složitější. Existuje nějaká harnomizovaná legislativa (podrobnosti po mě nechtějte, nejsem právník), která je tak jako všechno guláš (narozdíl od padesátky, kterou si může přečíst kdokoliv a pochopí o co tam jde). Nemá prý tolik levelů (třeba vůbec nezná revizní techniky). Naopak vyžaduje školení a přezkoušení po až 5 letech (padesátka po 3 letech). Ale co je důležité je, že pokud existuje národní úprava, která je přísnější (a to u nás existuje) uplatňuje se tato (jak dlouho, jestli na dobu určitou nebo na věky se mě opět neptejte, o tom by si možná pokecal člověk, který nás o tom školil). Má to samozřejmě i pragmatický důvod, proč se nevzdáváme té české (československé) vyhlášky a to, že je to přecejenom byznys. Ono jestli se školíte po třech nebo po pěti letech je pro instituce, které to zajišťují docela rozdíl.

Co si dále pamatuju. Vyhlášky jsou z právního hlediska nezajímavé (jsou to podzákonné normy). Musí být nějaký zákon, který řekne, že se má taková vyhláška uplatňovat (však svého času bylo moderní napadat městské vyhlášky jako právně neúčinné a pokuty podle nich udělené jako nezákonné, teď už si asi města dávaji větší pozor, co do vyhlášky daji, nebo se o tom už neinformuje). V elektrotechnice je důležité, že nějaký zákon definuje vyhrazená zařízení, což jsou zařízení elektrická, tlaková, zdvíhací a zvláštní, pro které je vyžadovaná kvalifikace. Jaká je cesta od tohoto verše k padesátce nevim, nejsem právník, tak mě to tolik nezajímá. Takže určitě to neznamená, že nyní neni kvalifikace vyžadovaná, jenom by se mohl někdo dovolávat toho novějšího zákona (třeba by se nechtěl podrobovat přezkoušení už po třech letech) a možná by i uspěl (ale spíš ne).

Pokud jde o ty soudy, ono jak se daji do něčeho právníci, tak se člověk nestačí divit. Bylo také obyčejem, že např. pokud je někdo vedoucí (§7) je automaticky osoba znalá s vyšší kvalifikací (§6). Ale toto neni nikde explicitně v té vyhlášce stanovené, takže u nějakého případu dospěl soud, že pracovník s nějakým vyšším paragrafem nebyl oprávněný danou práci (na kterou je potřeba §6) vykonávat. Bylo to tehdy jako vysvětlení, proč tam některým píšou těch paragrafů víc.

Jo ještě jeden takovej drb. Na Slovensku bylo nějak nejasné po jaké době se maji provádět revize snad vedení nebo čeho (zákon říkal 4 roky, stávající, ale dosud platná norma nebo snad jiný zákon říkal dva). A slovenská energetika v tom chtěla mít jasno. Takové věci by měl řešit ústavní soud, ale na ten se občan může obrátit jen s konkrétní kauzou (žádné takové co by kdyby). Tak se prý domluvili, že obětují krávu, nechali pást krávu pod vedením, tu to zabilo a majitel se soudil o náhradu (vedení podle jedné z variant nemělo platnou revizi). A byly tu dva předpisy proti sobě a konkrétní kauza, tak se to dalo k posouzení ústavnímu soudu, ten řekl že se má revize dělat po dvou letech a bylo jasno. Je to pohádka na úrovni jedna pani povídala, tak nevim. Ale tak jako se tady slovenský soud přiklonil k přísnější úpravě, tak je dost možné, že by to tak dopadlo i u nás.