Jak je to s "obstavením" běžného účtu v případě úmrtí majitele účtu a zahájením dědického řízení?
Jak je to v případě uvedeném v titulu otázky.
Konkrétně.
Máme s manželkou společný B.Ú. založený na mé jméno. K tomuto účtu máme vystavenu debetní kartu. Disponenty B.Ú. jsme oba. Důchody, nás obou, jsou poukazovány na tento náš společný účet. Jak by to bylo, pokud bych já umřel?
Dle některých informací prý dojde k "obstavení" tohoto účtu notářem, až do ukončení dědického řízení a manželka by byla bez možnosti disponování s hotovostí na tomto účtu.
V bance nám ale pracovnice řekla, že k "obstavení" účtu notářem, po úmrtí majitele, proběhne delší doba (cca 3 týdny) po kterou je možno s hotovostí na účtu disponovat (zavčas vybrat potřebnou částku). Což se mi ale nějak nezdá.
Pak ještě máme oba, každý na své jméno, samostatné spořící účty, u jiné banky, než máme uvedený B.Ú. A pro příležitostné použití máme oba debetní COOL karty od ČSOB. Ty jdou doplňovat z libovoného účtu, tedy i z těch spořících.
Jak je to, v případě úmrtí jednoho z nás , s "obstavením" těchto spořících účtů?
Předpokládám, že by pak, v případě mé smrti, mohl být obstaven, společně s B.Ú., pouze můj spořící účet a manželka by mohla disponovat se svým spořícím účtem bez problémů a převádět z něj hotovost na její COOL kartu, po dobu, než by bylo ukončeno dědické řízení a uvolněn původní společný B.Ú. na mé jméno.
Je má úvaha správná? Případně, jak tuto situaci řešit tak, aby po mé smrti manželka, po dobu dědického řízení, nezůstala bez prostředků?
Vše zřejmě souvisí s titulem "SJM" - společné jmění manželů a s dědickým řízením.
Som rodený čechúň pod oboch svojich geneticky príbuzných rodičoch, ale objasni mi vetu v slove manželu(?), tj. vetu, bez riadneho skloňovania prípadne interpunkcie:
citujem:
"....nebyl majetek (účet) napsán, zůstala veškerá pozůstalost manželu, na nějž bylo napsáno vše. "
Dôvod: Aby bola pre laika veta (právna mätež) v predmetnom odseku pochopiteľná, jasná a zrozumiteľná. Páč zní to na našom území "poněkud jankovitě".
Po našom: čo tým chcel básnik povedať, akej právnej rady sa taxatívne domáhaš?
Repete, Da capo Al fine:
Není snad možné, aby třeba dům, nebo i účet, byl pouze na jméno jednoho z manželů a po smrti toho, na kterého nebyl majetek (účet) napsán, zůstala veškerá pozůstalost manželu, na nějž bylo napsáno vše.
Množné číslo - manželé, takže jednomu z manželů, potažmo v jednotném čísle "manželu". Mohl jsem napsat "- zůstala veškerá pozůstalost TOMU, na nějž bylo napsáno vše. " Pak by Ti to bylo asi jasnější. "Čechůni" snad tomu rozuměli.
když už, tak "manželovi/manželce"nebo "jednomu z manželů".
Mně přijde správný i tvar manželu, byť se neužívá.
Vzor pán, takže pánu i pánovi.
Hledat to, nebo se hádat, nehodlám.
Karel by řekl "manžovi" a teď mudruj který to je,kolík nebo díra.
Klucí, vyprdněte se na problém s češtinou a ujasněte mi spíš, jak to tedy je s těmi účty obou manželů a dědickým řízením, při úmrtí jednoho z nich a možností zablokování účtů, které jsou vlastně všechny součástí SJM, ať jsou založeny na kteréhokoliv z nich.
, tak nebude zablokován po dobu dědického řízení? To v té závorce uvádím jako různé možnosti, aby zase nedošlo k diskusi mimo podstatu otázky.
Je tedy někde jednoznačně řečeno, že pokud je účet založen na jméno pozůstalého manžele (la, ky)?