Jak je to s "obstavením" běžného účtu v případě úmrtí majitele účtu a zahájením dědického řízení?
Jak je to v případě uvedeném v titulu otázky.
Konkrétně.
Máme s manželkou společný B.Ú. založený na mé jméno. K tomuto účtu máme vystavenu debetní kartu. Disponenty B.Ú. jsme oba. Důchody, nás obou, jsou poukazovány na tento náš společný účet. Jak by to bylo, pokud bych já umřel?
Dle některých informací prý dojde k "obstavení" tohoto účtu notářem, až do ukončení dědického řízení a manželka by byla bez možnosti disponování s hotovostí na tomto účtu.
V bance nám ale pracovnice řekla, že k "obstavení" účtu notářem, po úmrtí majitele, proběhne delší doba (cca 3 týdny) po kterou je možno s hotovostí na účtu disponovat (zavčas vybrat potřebnou částku). Což se mi ale nějak nezdá.
Pak ještě máme oba, každý na své jméno, samostatné spořící účty, u jiné banky, než máme uvedený B.Ú. A pro příležitostné použití máme oba debetní COOL karty od ČSOB. Ty jdou doplňovat z libovoného účtu, tedy i z těch spořících.
Jak je to, v případě úmrtí jednoho z nás , s "obstavením" těchto spořících účtů?
Předpokládám, že by pak, v případě mé smrti, mohl být obstaven, společně s B.Ú., pouze můj spořící účet a manželka by mohla disponovat se svým spořícím účtem bez problémů a převádět z něj hotovost na její COOL kartu, po dobu, než by bylo ukončeno dědické řízení a uvolněn původní společný B.Ú. na mé jméno.
Je má úvaha správná? Případně, jak tuto situaci řešit tak, aby po mé smrti manželka, po dobu dědického řízení, nezůstala bez prostředků?
Vše zřejmě souvisí s titulem "SJM" - společné jmění manželů a s dědickým řízením.
Spoločné účty budú zablokované aj v prípade disponenta a spol. Lenže tento úkon notára nie je bleskový, dá sa vybrať, resp. vybieliť včas účet disponentom. Všetky úkony má na starosti v I. rade dedičská kancelária príslušného súdu, ktorá po zhromaždení listín informuje notára. Až ten zablokuje finančné ústavy kde existujú úspory. (Je to síce v prípade úmrtia, stresu, stezku, smútku za blízkou osobou apod. neočakávaný právny úkon, ale pripraveným praje svet).
Ak nechce jeden z vás zostať bez prostriedkov v prípadne prirodzeného či náhleho úmrtia, je nutné disponovať výhradne s vlastným účtom - každý osve. Alebo mať v strožoku zašité nutné životné minimum dostačujúce do ukončenia dedičského konania.
Takže, pokud Ti dobře rozumím, tak ten její spořící účet, na její jméno (manželky), by zablokovaný nebyl a mohla by z něj hotovost převádět peníze na tu COOL kartu a s ní platit, případně z ní vybírat?
Samozřejmě že se s jejím spořícím účtem nic nestane pokud je vedený na její jméno .. jen pozor dědické řízení muže trvat i přes rok zkušenost vlastní prarodič a u přítelkyně to samé
Vyjádřím se jen k části dotazu. Převést hotovost na jiný účet druhého dispondenta je žádoucí,zejména jde-li o větší částku. On totiž pak dědic (druhý manžel/ka) zaplatí daň v podstatě ze svých peněz.
Nezaplatí žádnou daň, (mj.) manželé jsou od dědické daně osvobozeni.
No .. taky jsem si to myslel. Znám případ,kde po úmrtí jednoho z manželů druhý platil daň z poloviny družstevního bytu. A to nebyl byt v OS. Žádná advokátní kancelář s tím nedokázala nic udělat. Jednalo se o 16 tis.
A nebyly to třeba notářské poplatky? Daň je opravdu nula, minimálně od roku 2003 (dřívější předpisy teď nemám po ruce).
Byla to švagrová,poplatky to nebyly. Byť to nedokázala,ale obral ji notář. Protože jaký poplatek 16tis.,když její manžel nic skoro neměl,jen měli družstevní byt,který podle katastru byl majetek družstva.
Těžko říci, co to tedy bylo, ale daň dědická (manželka dědí po manželovi) určitě ne. Pokud to bylo od roku 2003 - stav předtím hledat nebudu, zas tak moc mě to nezajímá.
Tohle by se mělo dát (předem) vyřešit v bance, vedoucí běžný účet. Tedy nastavit disponenta (manželku majitele účtu, který může s účtem disponovat) a nastavit, aby v případě úmrtí majitele mohl disponent s účtem disponovat i nadále. Tak to máme už roky nastavené v ČSOB, snad to pořád platí.. možná to ale platí jen po dobu, než se rozběhne dědické řízení, viz ahasver výše.
Se svými účty může manželka po smrti manžela disponovat bez omezení.
No právě, jak píše ahasver. Pokud je manželka pouze disponentem (a to má je), pak je účet na jméno zesnulého majitele stejně zablokován (pochopitelně v rámci dědického řízení). Otázkou pak je, jak je tato doba dlouhá.
, tím, že účet na její jméno (jakýkoliv) zablokován nebude. Takže může po dobu zablokování našeho společného účtu, na mé jméno, používat svůj účet spořící, na její jméno, s možností volného převodu peněz kdykoliv, tak jak jsem popsal v otázce. Takže si z něj může doplňovat uvedenou COOL kartu (internetovou platbou na účet COOL karty) a z ní vybírat hotovost, případně s ní platit. Což by pak nebyl žádný problém a není nutno, pro tento případ, pro ni zakládat zbytečně druhý B.Ú. na její jméno.
Ale uklidnili jste mě
Děkuji všem za reakce a odpovědi k původní mé otázce.
Ještě, když už jste to "nakousli", měl jsem za to, že součástí řízení o dědictví jsou veškěré nemovitosti i movitosti manželů, které jsou v jejich společném vlastnictví, dle zákona ve "SJM". Takže by to snad měly být i veškeré účty, ať jsou na jméno kteréhokoliv. Jedná se přece také o neopominutelné dědice, kterými jsou třeba děti. Není snad možné, aby třeba dům, nebo i účet, byl pouze na jméno jednoho z manželů a po smrti toho, na kterého nebyl majetek (účet) napsán, zůstala veškerá pozůstalost manželu, na nějž bylo napsáno vše.
Pochopitelně vylučuji majetek, který některý z manželů získal před uzavřením manželství, případně osobním darem (na ten by se to snad mělo také vztahovat).
Veškerý majetek,movitý i nemovitý pořízený za trvání manželství (kromě prokazatelných darů) je majetek společný a jde do dědického řízení. Nezáleží kdo je a není (nebyl) majitelem účtu. Peníze převést !!!! Jinak budeš krmit erár.
Kam? Do "slamníku"?
Pouze tam na ně (snad) erár nedošáhne. A navazuji na původní otázku. Nebudou tedy, v rámci dědického řízení zablokovány, do ukončení dědického řízení, všechny účty, tedy i ty, které jsou napsány na pozůstalého manžela?
Stručně řečeno pokud má Vaše manželka nějaký účet,spoření nebo někde kde má peníze a je to vedené jen na její jméno tak ten účet určitě nezablokují. Ostatní co je vedené na Vás oba tak půjde do dědického řízení. Což může trvat nějakou dobu.
Ideální je v prvních týdnech, tedy ještě předtím, než se banka od soudu dozví o smrti manžela, vybrat potřebnou hotovost. Není to nic nezákonného. Do dědictví se totiž správně započítá částka, která byla na účtu v den úmrtí manžela, ale na polovinu má manželka nárok díky tomu, že nejdřív se vypořádává společné jmění manželů (SJM).
O stavu účtu v době smrti banka informuje notáře – to, co žena vybere potom, bude buď součástí společného jmění, nebo se započte jako její podíl na dědictví. Pokud vám chodí na účet výplata či dávky, nechte si je co nejdříve posílat jinam, pak budete mít přístup k penězům bez problémů.
Zdroj: https://finance.idnes.cz/spolecny-ucet-manzelu-po-smrti-jednoho-z-nich-banka-blokuje-p43-/viteze.aspx?c=A081114_150338_viteze_fib
Myslím že tímto je Váš dotaz zodpovězen.
Díky, přečet jsem si to. Ale pořád mi není jasné (asi jsem natvrdlý, nebo to není normální), jak by bylo možné, aby byla případně veškerá hotovost na účtě toho pozůstalého manžela a nebyl by tento účet blokován pro účely dědického řízení? Jaksi mi to nedává smysl, proč společný účet na jméno zemřelého ano a účet druhého manžela ne. Pořád jde přece o to, že veškerý majetek (i peníze), pořízený a získané za trvání manželství, jsou součástí SJM. Takže také peníze na všech účtech, bez rozdílu, na koho jsou napsány.
A, v tom případě, mi ještě stále není jasné, cituji z článku "Pokud vám chodí na účet výplata či dávky, nechte si je co nejdříve posílat jinam, pak budete mít přístup k penězům bez problémů." Kam jinam? Nejspíš si tak, po staru, nechat posílat důchody poštou, případně vyzvedávat na poště?
V tom případě by pozůstalý pak mohl "přežívat", po dobu dědického řízení, pouze ze svého důchodu, bez možnosti, v případě potřeby, s disponováním úsporami.
Nebo peníze mít uloženy na "cizí" jméno, třeba na jedno z dětí? Pouze v tom případě by byl účet mimo dědické řízení, neboť by nebyly uloženy na jméno ani jednoho z manželů.
Možná se v tom moc "pitvám", ale stále mi to není jasné.
Som rodený čechúň pod oboch svojich geneticky príbuzných rodičoch, ale objasni mi vetu v slove manželu(?), tj. vetu, bez riadneho skloňovania prípadne interpunkcie:
citujem:
"....nebyl majetek (účet) napsán, zůstala veškerá pozůstalost manželu, na nějž bylo napsáno vše. "
Dôvod: Aby bola pre laika veta (právna mätež) v predmetnom odseku pochopiteľná, jasná a zrozumiteľná. Páč zní to na našom území "poněkud jankovitě".
Po našom: čo tým chcel básnik povedať, akej právnej rady sa taxatívne domáhaš?
Repete, Da capo Al fine:
Není snad možné, aby třeba dům, nebo i účet, byl pouze na jméno jednoho z manželů a po smrti toho, na kterého nebyl majetek (účet) napsán, zůstala veškerá pozůstalost manželu, na nějž bylo napsáno vše.
U toho domu to tak může být,pokud to byl majetek dotčeného už před svatbou. U účtů to asi možné není.
Množné číslo - manželé, takže jednomu z manželů, potažmo v jednotném čísle "manželu". Mohl jsem napsat "- zůstala veškerá pozůstalost TOMU, na nějž bylo napsáno vše. " Pak by Ti to bylo asi jasnější. "Čechůni" snad tomu rozuměli.
když už, tak "manželovi/manželce"nebo "jednomu z manželů".
OK, prý by to mělo být (i dle mé manželky) spíše "tomu jednomu z manželů", tož "sorry.
Ale snad to bylo i tak jasné.
Mně přijde správný i tvar manželu, byť se neužívá.
Vzor pán, takže pánu i pánovi.
Hledat to, nebo se hádat, nehodlám.
Karel by řekl "manžovi" a teď mudruj který to je,kolík nebo díra.
Klucí, vyprdněte se na problém s češtinou a ujasněte mi spíš, jak to tedy je s těmi účty obou manželů a dědickým řízením, při úmrtí jednoho z nich a možností zablokování účtů, které jsou vlastně všechny součástí SJM, ať jsou založeny na kteréhokoliv z nich.
, tak nebude zablokován po dobu dědického řízení? To v té závorce uvádím jako různé možnosti, aby zase nedošlo k diskusi mimo podstatu otázky.
Je tedy někde jednoznačně řečeno, že pokud je účet založen na jméno pozůstalého manžele (la, ky)?