Nepřímé nucení do práce přesčas?
Dobrý den,
zaměstnavatel TH pracovníkům poskytuje tzv. volnou pracovní dobu.
Na druhou stranu ale:
- nenabízí konto pracovní doby (např. dle § 86 zákoníku práce)
- na TH pracovníky nově uplatnil ve svých předpisech odstavec 3 z § 114 zákoníku práce, čímž TH pracovníkům legálně odebírá právo na proplácení přesčasů (zachoval pouze odměny za výjimečné pracovní výkony).
Reálně systém funguje tak, že musím mít vždy stejně nebo více hodin v docházce, než je měsíční dotace (tedy 0 nebo více přesčasů).
Naopak, když hodiny chybí, jsou strženy z dovolené.
Samozřejmě, že tedy mám pro klid na duši většinou několik plusových hodin, které se ale nepřevádí do dalšího měsíce.
Pokud zaměstnavatel společně s volnou pracovní dobou neposkytne i konto pracovní doby, tak z praktického a tedy i morálního hlediska jde o nepřímé přikazování neproplácených přesčasů TH pracovníkům.
Neboť:
- považuji za nepraktické hlídat ke konci každého měsíce přesčasy
- pružná pracovní doba je pružnou pouze cca v první půli měsíce, pak už musím uzpůsobovat docházku, aby mi to ke konci měsíce vyšlo.
- zaměstnavatel zaohrouhluje příhody a odchody na 15mitutové intervaly (samozřejmě příchody nahoru a odchody dolu), tedy už tímto mu v úhrnu daruji značné množství hodin zdaleka přesahující kompenzaci příchodu a odchodu z pracoviště.
Jak je to z právního pohledu?
Podstatou tohoto dotazu je, že hledám právní argument pro návrh na systémovou změnu obsahující zavedení konta přesčasů jako benefit pro všechny TH zaměstnance. O rady typu "Buď se přizpůsob nebo odejdi", nemám zájem a beru je jako off-topic.
El. docházkový systém firma samozřejmě má. + jsem si v Excelu naprogramoval formulář, který mi to počítá stejně jako systém.
V pracovní sféře je naprosto běžné, že vznikají situace, kdy není efektivní ke konci měsíce prostě opustit pracoviště v polovině pracovní doby nebo naopak zbytečně zahřívat židli, když mi hodiny chybí.
Příklad: Často se většině z nás děje v práci to, že se vyskytnou nenadálé okolnosti či komplikace a potřebujeme dodělat nějakou práci z různých důvodů ještě daný den:
- např. ve výrobní sféře na další den je na strojích naplánována jiná zakázka, pro kterou je nutné stroje přenastavit
- v TH sféře např. je naplánována nějaké schůzka či porada. V projektu se však vyskytly komplikace, a je nutná práce přesčas, aby byly k dispozici podklady pro schůzku (např. zákazník očekává prezentaci konečného stavu).
Pokud ve firmě neposkytující konto přesčasů tyto situace zaměstnanci nastanou na konci měsíce, zaměstnanec má pouze dvě možnosti:
a) udělá přesčasy, aby se vše stihlo, bez možnosti si tyto vzniklé přesčasy převést do dalšího měsíce a vybrat si je
b) přeplánovat, oddálit dead-liny, znejistit zákazníka o spolehlivosti, kde přeplánování samo o sobě mnohdy vyžaduje značné vícepráce nebo jiné komplikace navazujících činností, což si může i ve výsledku vyžádat větší hodinovou dotaci, než přesčasy v případě a).
na zadost doplnen puvodni dotaz (JaFi)
Nám ještě před plyšákem povolili pružnou pracovní dobu. Ne každému ale muselo se o ni požádat a bylo na zaměstnavateli jestli s tím bude souhlasit.
To jsme měli ještě papírové píchačky.
Kolega si pohrál a Multiplanem (bylo to v éře CP/M, krátce před rozšířením IBM PC), vytvořil program, kam jsme si zadávali příchody a odchody a dalo se průběžně sledovat, kolik minut nebo hodin chybí nebo přebývá.
Sekretářka už byla naučená, když jsme koncem měsíce předali píchačku a k ní výtisk jak to program zhodnotil, tak to uznávala a neměli jsme problém.
Co dva právníci to tři právní názory.
Spíš byste měli žádat, aby vám ve firmě pořídili nějaký program, kde byste mohli průběžně sledovat jak jste na tom.
Pokud mají elektronický píchačky, tak k nim je obslužný program. A ty píchačky umí zobrazovat saldo.
Jde o to, jestli k tomu programu má přístup zaměstnanec (samozřejmě jen ke svému kontu odpracované doby) aniž by musel otravovat šéfovu sekretářku. A když na konci měsíce zjistí, že mu dvě hodiny přebývají tak jestli bez dalších procedur může odejít už v půl jedné (plus deset minut nebo kolik jim tam přirážejí na převléknutí).
Však to píšu - docházkový terminál (lidově píchačky) umí to saldo zobrazit. Zatím každý takový terminál, co jsem používal, ukazoval při příchodu i odchodu saldo dotyčného zaměstnance, co zrovna přiložil docházkovou kartu. S přesností na stav za minulý den. Takže ráno přijdu do práce a hned vidím, kolik jsem v plusu/mínusu. Na to nepotřebuji mít přístup do docházkového systému.
S něčím takovým jsem se nesetkal.
V jedné firmě to bylo zařízené tak, že když jsem přicházel, přiložil jsem kartu ke krabičce co jsem ji viděl před sebou a když jsem odcházel tak k jiné co jsem ji viděl před sebou, nešlo to splést. V jiné firmě byla jen jedna krabička s několika tlačítky, jestli je to příchod, odchod, přechod mezi budovami a snad ještě něco. Dokud jsem si na to nezvykl, stávalo se mi, že jsem třeba měl několik příchodů a žádný odchod.
Вот техника большая.
Řešíte technické marginálie, které nejsou předmětem dotazu. Již byl doplněn pro vyjasnění.
Zobrazení salda na terminálu v okamžik zaznamenání průchodu dlouhodobě nefunguje, ale přístup do el. docházkového systému mám.
Pokud máš k dispozici informaci, kolik hodin máš ke konci měsíce napracováno (nebo ti chybí), tak nechápu, co tu řešíš. On tě někdo nutí, abys napracované hodiny koncem měsíce nechal firmě a nevybral sis je?
Slyšel jsem, ještě dlouho před plyšákem, že někde se sledovalo, kdo kolik hodin co měl napočítáno nad rámec normální pracovní doby nevybral a "věnoval" podniku a hodnotilo se to jako jak moc miluje podnik, ale sám jsem se s tím nesetkal.
BTW:
Já jsem celý svůj pracovní život pracoval jako THP nepamatuji si, že by mi někdo platil přesčasové hodiny. Ono těžko se vyhodnocuje, jestli THP v přesčasech co chce proplatit skutečně něco dělal pro firmu nebo jen koukal z okna jak venku padá sníh.
Pokud by bylo potřeba občas (zřídka kdy) něco udělat pro firmu nad rámec pracovních povinností (třeba připravit exponát pro nějakou výstavu a spěchalo to), tak by to spíš mělo být řešené jako něco mimořádného s mimořádnou odměnou, pokud by něco vážného bránilo tomu, aby si šmudla ty mimořádné hodiny co na tom strávil vybral jako volno jindy.