Pokoutní realitky zneužívají krachů energošmejdů.

Typicky u těhle telefonátů hned v úvodu prohlásím, ať mi nadiktujou fakturační údaje jejich firmy, abych měl kam poslat fakturu za svůj strávený čas.

Oni na to, že ale nechtějí, abych jim posílal fakturu, že mi chtějí jen něco říct (nebo učinit nějakou nabídku, nebo tak něco), do čeho jim já skočím s tím, že já si to rád poslechnu, ale nejdřív potřebuju ty fakturační údaje, protože můj čas není zdarma. A jestli jejich zdarma je, tak bych potřeboval porýt zahrádku.
Někdy v průběhu tohoto proslovu to oni zavěsí a už nikdy nezavolají znovu. Ještě nikdo mi ty fakturační údaje nedal, ani to nezkoušel podruhé.

Přitom já bych si klidně jejích nabídku i vyslechnul, samozřejmě za přiměřenou částku ... u takto krátkých projektů by sice byla sazba alespoň dvojnásobná oproti projektům dlouhotrvajícím (přece jen je to urgentní, když telefonují, místo aby to poslali písemně), ale účtoval bych to po každé načaté hodině, nikoli po načatém dni. (A pokud jenom chtějí, abych si cosi vyslechnul, tak to ještě neznamená, že bych se k tomu nutně měl nějak vyjadřovat, natož s tím souhlasit).

Já si z nich šoufky nedělám, kdo ví, kdo mi to volá, třeba je to nějaká matka samoživitelka co jiné zaměstnání nesehnala.
Četl jsem o týpkovi co když mi nějaká zavolala, začal jí dělat nemravné návrhy, ona se rozbrečela a pak ho za to snad i popotahovali.
Ale pokud začnu chápat, wo co go, tak to rychle a slušně utnu. Třeba když jsem pracoval a někdo takový mi volal v mé pracovní době s nějakou výýýýhodnou nabídkou, odpověděl jsem, že pan majitel firmy by asi nebyl rád, že si v pracovní době vyřizuji soukromé hovory.

Jen jsem chtěl upozornit, že šmejdi si našli další pole co se mohou pokoušet ho zneužít.

Já si z nich šoufky nedělám, já jsem ochoten jim to řádně vyfakturovat, záněst do účetnictví, zdanit, po skončení roku zahrnout do soc/zdrav výkazů atd. Prostě normální služba. Svým běžným zákazníkům taky normálně fakturuju nejen čas strávený samotného programu, ale i konzultace, rozhovory, kde mi předestírají své další vize, co by ty systémy mohly pro ně dělat stejně jako všechny ostatní práce, které pro ně dělám, nebo čas, který jim věnuju.

A pokud by dotyčný ty fakturační data uvedl, dohodli jsme se na ceně a rozsahu služby, tak bych si to klidně s tím telefonem u ucha odseděl a odposlouchal. A následně to vyfakturoval a výdělek zdanil.

Že nemají zájem takovou službu využít je jejich problém, já jsem je nekontaktoval, kontaktovali oni mě a už jen tím mě připravili o čas (a často navíc vyrušili z práce a návrat k přerušené práci taky nějaký čas zabere). Necítím potřebu pro ně dělat zdarma to, za co si od jiných nechávám platit.

A jestli mi zrovna volí matka samoživitelka, nebo ředitel mezinárodní firmy v tom nehraje roli - já vystupuju slušně a já jí to děcko neudělal a necítím žádnou povinnost věnovat zrovna jí svůj čas zdarma. A pokud by o něj tak stála, může si ho zaplatit a já svou část obchodu dodržím. Ať už je to samoživitelka, nebo ředitel.

Ty to utneš s odkazem na majitele firmy. Já to neutnu, ale beru to jako firemní rozhovor. Neznámé samoživitelce ten čas klidně vyfakturuju, známým zákazníkům ho prostě přičtu ke spotřebovanému času a objeví se v měsíčním vyúčtování - ať už je to rada, jak udělat takový či onaký efekt, porada jaké funkce by to mohlo ještě mít, kolik by to asi tak stálo a jak dlouho by to asi trvalo, nebo prostě hodinové naslouchání nějakému vyprávění o tom, čím se dotyčná rozhodla živit a proč a co by se jí líbilo, kdyby od ní lidi kupovali... A samozřejmě chápu, že terapeutické poslouchání vyjde asi levněji od brigádnice z nějaké Linky Bezpečí, nebo Asistence osamělým, než od špičkového programátora a návrháře systémů, ale pokud to potřebujou řešit úsporně, tak ať volají tu Linku Bezpečí, nebo Asistenci osamělým a ne mě.