Jak se vypořádat při rozchodu?

Podle mne by měl mít nárok na 125.000 Kč + na polovinu splátek, které do bytu vložil.
Nepovažuji za fér bydlet někde 10 let zdarma, proto bych navrhla polovinu splátek, nikoliv vše.
Ale bude samozřejmě záležet na tom, na čem se oba dohodnou.

No a pak stejnou částku z podílu na bytu odečtou té paní, protože by bylo nefér, aby ona bydlela 10 let zadarmo.......a ty odečtené peníze by asi mohli poslat vám, co? Vy to máte ale v hlavě pomotané

A jak by to asi udělali, když tam zůstane bydlet? Oni ten byt nechtějí prodat, ale vypořádat podíl (bývalému) druhovi, což mi v tomhle ohledu přijde asi jako nejvíc fér (když pominu, že už na začátku mi trochu nesedí součty cifer).

To byla samozřejmě jen ironická poznámka k tomu nesmyslu od Ivzez.

Co je podle Vás nesmyslného na návrhu, aby se na nákladech za dobu, kdy v bytě bydleli oba, podíleli oba?
(Podle mne by se dalo diskutovat o poměru, ale ne návrh rovnou zavrhnout.)

Co to znamená ".....aby se na nákladech za dobu, kdy v bytě bydleli oba, podíleli oba" ???
Na nákladech s bydlením spojených, jako jsou energie, případně fond oprav atp., se samozřejmě oba podíleli. Ale nájem neplatili, tu nemovitost (byt) si koupili.
Situace je přece úplně jednoduchá: dva lidé si koupili společně byt, aby ho společně užívali, cenu za byt zaplatili v určitém poměru,tedy to, co dosud zaplatili, úvěr ještě z části zbývá doplatit. Nyní se dohodli, že
už nechtějí vlastnit byt společně a ani tam už nechtějí společně bydlet, byt si ponechá už jen ona.Je tedy normální/spravedlivé, že ona jemu vyplatí částku, kterou on do bytu investoval. Nesmyslé je, že by on ze svého podílu měl dostat podle vás jen část a nikoliv celý svůj podíl. To je ten nesmysl. Za co by jí on měl podle vás zaplatit? Jako že by jí zpětně zaplatil nájemné?

Jediné spravedlivé řešení je takové, že on dostane vyplacen svůj podíl z toho bytu.
A aby to bylo opravdu spravedlivé, neměla by to být částka, kterou on do bytu investoval, ale procentuální podíl ze současné ceny toho bytu, protože dnes už může mít ten byt úplně jinou cenu, než v době nákupu. Byt měl při koupi určitou hodnotu, on se podílel investicí v hodnotě např. 60% z tehdejší ceny, takže nyní ten byt znovu ohodnotí a měl by dostat opět těch 60% ze současné ceny.
To je jediné spravedlivé řešení pro oba bývalé partnery.

Přesně tak. Ale zjevně to moc lidí není schopno pochopit. Nejhrozivější pro mě ale je, že tuto triviální skutečnost nevidí ani právník. Pak se nemají spory táhnout x-let.

Pro upřesnění mého dotazu výše a zmíněné Dohodě sepsané právníkem mimo jiné v odst.:
3)se oba účastníci dohodli, že majetkové vypořádání resp.cena spoluvlastnického podílu, který bude převeden na druhého ze spoluvlastníků, bude v tomto případě odpovídat skutečně vynaloženým finančním prostředkům , které účastník (přítel-125000Kč) poskytl v hotovosti na zakoupení bytu dle této dohody, jedné polovině společně placených měsíčních splátek úvěru a jedné polovině případného zhodnocení bytu. K velikosti spoluvlastnického podílu se přitom nebude přihlížet a nebude mít tedy žádný vliv na vzájemné vypořádání.
4)Nabyvatel spoluvlastnického podílu druhého z účastníků se zavazuje, že zcela převezme splácení úvěru dle této dohody.
5) Skutečná tržní cena bytu a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a pozemku v případě zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků nemá vliv na ujednání o majetkovém vypořádání zaniklého spoluvlastnictví mezi nimi. Přítel dohodu respektuje po včerejší konzultaci.
Pokud tomu dobře rozumím IVZEZ má pravdu. Některé úvahy pokládám za spekulativní.

" jedné polovině společně placených měsíčních splátek úvěru "

Není mi moc jasné, proč jste to vytučnila, protože pokud peníze odcházely výhradně z účtu muže a dotyční nebyli manželé, tak ty splátky NEBYLY SPLÁCENY SPOLEČNĚ. Dokážete to pochopit ?
Možnost argumentovat proti tomuto by bylo možné JEN A POUZE tehdy, pokud by žena mohla prokázat, že účet muže používali jako účet společný a ona tam posílala své peníze. Jinak ty peníze na splátky jsou stále výlučným vlastnictvím toho muže a ona mu je musí vrátit všechny. Nic nelogického mi na tom nepřijde. V opačném případě by došlo k bezdůvodnému obohacení ženy.

Pokud se chce zařídit dle této dohody, tak nechť laskavě dodatečně pošle tu polovinu splátek, které měla platit ona na mužův účet. A poté je možné aby následovalo to, co je napsáno v té dohodě.
Muž dostane poč. vklad a polovinu zaplacených splátek (až poté, co žena reálně zaplatí tu polovinu splátek ! což dosud neučinila !) + zhodnocení domu (proc. zhodnocení investice).

Úvěr byl poskytnut vnučce ze stavebního spoření. V dohodě odst. 2) Nejpozději do dvou měsíců od data ukončení svého vztahu uzavřou dohodu, jejímž předmětem bude zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví včetně uhrazení poloviny zaplacených splátek + 125000Kč složených v hotovosti. Splátky probíhaly přes stavební spoření vnučky, tudíž je na místě se finančně vyrovnat což mi nebylo zcela jasné při zadání dotazu v jaké výši. Tím bych pokládal celou záležitost za uzavřenou.

No paráda, takže oproti původnímu dotazu už víme, že byla uzavřena dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví - to je docela podstatná informace, protože ve finále stejně bude platit to, co je v té dohodě (bez ohledu na nějakou pomyslnou "spravedlnost").
Araneus84 - pokud bylo podílové spoluvlastnictví a společná domácnost, tak i zákon (obecně, neberu v potaz eventuální smluvní úpravy) na příjmy a výdaje nahlíží jako na společné (tomu se říká selský rozum, jakkoliv to je v naší justici jev ojedinělý).
Jediné, co by mohlo způsobit eventuální třenice, je podle mého názor na zhodnocení nemovitosti za dobu společného užívání, ale to už je zase na případné posouzení soudním znalcem, pokud se strany nedohodnou jinak.

Takže když budeš bydlet s kamarádem a koupíte si společně auto, tak vaše příjmy a výdaje budou společné ?

Nastuduj si, prosím, co to znamená pojem "společná domácnost", a ano, i k takové situaci může dojít…

Vůbec nechápu smysl vašeho dotazu, když tu z vás nakonec vypadlo, že mají sepsanou dohodu o vypořádání. Pak není o čem spekulovat, vypořádání proběhne podle té smlouvy.

Jak mohl ten muž podepsat pro něj tak nevýhodnou smlouvu, absolutně nechápu. To, že i když splácel úvěr on, se dohodli, že se to bude považovat za "společné" platby, bych ještě pochopil....žili spolu.....hospodařili spolu. Ale to, že jako vypořádání svého podílu dostane jen peněžní částku, kterou on za byt zaplatil (125kkč a polovinu splátek), je z jeho strany nepochopitelná chyba...to je tedy s prominutím pěknej vůl. Dobrovolně se tak ve vztahu k tomu bytu postavil do daleko nevýhodnější pozice, než kdyby uzavřeli manželství, v tom případě by měl totiž samozřejmě nárok na % podíl ze současné ceny bytu, která je podstatně vyšší, než jeho cena v době zakoupení před 10 lety. Počítám, že jediný, kdo se tehdy "u právníka poradil", byla vaše vnučka a ten "vůl" se nechal obalamutit.

ten "vůl" se nechal obalamutit

A nebo má ten "vůl" máslo na hlavě, tak se snaží "vynahradit" nějaký svůj úlet…

Po přečtení Dohody mi nebylo vše jasné položil jsem dotaz. Asi jste jej nečetl až do konce, uvádím znovu položenou otázku: V jakém poměru či procentech má přítel nárok na vyplacení z částky již umořeného úvěru, po převedení bytu do výlučného vlastnicví vnučky, s tím že zbytek dluhu bude za pomocí rodičů i sama umořovat? Poněvadž se rozjela řada různých spekulaci a žádného zůčastněných nenapadlo, že taková společná koupě bývá ošetřena oboustranou DOHODOU, abych uvedl dohady zdejších účastníků na správnou míru, doplnil jsem postupně některé odst. v ní uvedené. Já v té oboustrané dohodě nevidím výhodnější pozici ani jednoho účastníka, oba mají stejné podmínky! Co se týče jejich manželství které neuzavřeli bylo jejich rozhodnutí, určitě si ušetřili nemalé peníze za svatbu následně za rozvod!

Má nárok na přesně takový poměr, jaký je uvedený v dohodě.

Sypu si popel na hlavu, úplně jsem přehlédla informaci, že úvěr splácí jen partner,
a pak se divím, proč se do mne někteří tak pustili… Budu se snažit číst pečlivěji.

Tak to zrovna v tomhle případě evidentně nebylo až tak důležité - víc mi vadilo, že se tady vaří z vody, dokud tazatel nepřiznal, že existuje nějaká dohoda o vypořádání (a ne, opravdu nikdo nemohl tušit, že něco takového existuje).