Co říkáte na výsledek při žádosti o vydání rozhodnutí k Územnímu souhlasu pro umístění mobilheimu?
Podali jsme žádost o vydání Územního souhlasu, pro osazení mobilheimu, na místní Měst.Úř. odbor výstavby. K tomuto je nutné doložit vyjádření dalších jeho odborů a vyjádření sousedů, obce a dalších dotčených. Nikde nebyl žádný problém, všichni souhlasili.
Pouze vznikl problém vzhledem k tomu, že jde o zónu s případným povodňovým nebezpečím a je na tento prostor vydána, správcem toku (Povodím) t.zv. zóna záplavového území, vzhledem k ustanovení § 67 odst.1 vodního zákona.
Vodoprávní oddělení odboru životního prostředí, tohoto Měst.Úř., si dodatečně vyžádalo doložení vyjádření od tohoto správce vodního toku (Povodí).
Což bylo tedy doloženo a tento správce toku se vyjádřil, že za předpokladu splnění určitých podmínek (které všechny projekt a dokumentace splňovala) je umístění tohoto mobilheimu, v tomto uvažovaném prostoru, rovněž možné.
Přestože však bylo toto dodatečné vyjádření správce toku kladné, úřednice toho vodoprávního oddělení Měst.Úř. odboru ŽP, na základě toho uvedeného § 67 odst.1 vodního zákona, vydala ale jednoznačné vyjádření, že "realizace této stavby není možná".
Na základě tohoto jejího rozhodnutí, pak bylo tedy odborem výstavby, zamítnuto vlastní vydání předmětného "Územního souhlasu".
Takže veškerá jednání, projekt a náklady s tím vším spojené, byly pouze na základě rozhodnutí této úřednice, i když s tímto umístěním, vlastní správce vodního toku souhlasil, zmařeny. A při pokusu o přezkoumání tohoto jejího rozhodnutí, přes jejího nadřízeného, bylo údajně řečeno, že on má na rozhodování své úředníky a do jejich rozhodnutí nehodlá zasahovat.
Tož co vy na to?
Odvolej se ke krajskému úřadu. Jinak si asi nedal příslušný "obolus" potřebný ke schválení. Se stavebním úřadem jsem válčil jako pracovník veřejné správy skoro 25 let. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem si na vyřizování najal člověka, který tam měl "prošlapané cestičky". Zda někomu něco dával nevím, mě pouze předkládal faktury za práci a dostal je proplacené. I on měl problémy u staveb pro naší obec, jelikož jsem si vůči stavebnímu úřadu nebral servítky a vše co se mi nelíbilo řekl na plnou hubu. Byli jsme domluveni a on o mě vyprávěl, že jsem kurva a že pokud mu stavbu neschválí tak práci pro naší obec nedostane zaplacenou. Pracovnice SÚ ho litovaly a stavba byla vždy schválena. Doufám, že už nebudu muset nic stavět a pokud ano tak si na to najmu člověka. Podobný problém jsem měl s několikrát vrácenou smlouvou na katastru. Nakonec jsem z právního oddělení získal jméno člověka, kterému smlouvy nevrací ( dřív pracoval několik let jako právník na katastru) no a smlouva, které jsem vůbec nerozuměl byla bez problémů schválena. V Čechách je to spíš o známostech než o penězích. I u toho kraje bych si našel člověka (právníka), který to umí.
Odvolání jsem již "prošvihl", neboť na toto jsme měli pouze 14 dní od vydání rozhodnutí.
Vyřizování toho územního souhlasu nám prováděl, na základě naší plné moci, zkušený stavební technik (čka), takže skutečnost, že správce toku proti umístění stavby neměl námitky, jsme zjistili, až po následném předání kopií veškeré jeho dokumentace, žádostí a vyjádření, která nám předal po cca měsíci od vydání zamítavého rozhodnutí stavebního úřadu.
Pokud jsme jednali na stavebním úřadu osobně, před vydáním toho závěrečného rozhodnutí (byly potřebné podpisy žadatelů, neboť zdržováním předmětného řízení tím odborem ŽP o cca 2 měsíce, propadla plná moc tomu pověřenému technikovi), tak nás pracovník stavebního odboru úřadu informoval předem, že rozhodnutí bude zamítavé a argumentoval tím, že bude zamítnuto vzhledem k vydání vyjádření jejich vodoprávního oddělení.
A my, bohužel, tehdy nevěděli, že správce toku, tedy příslušné povodí, námitky nemělo. Takže jsme nemohli vyvolat spor.
No a pokud jsme i nyní uvažovali o nějakém dalším postupu, bylo nám tím našim stavebním technikem (tedy techničkou) sděleno, že to nemá žádný význam.
To případné odvolání se totiž provádí podáním přes místní stavební odbor a pokud ona má zkušenosti, že to v podstatě nemá, v tomto stavu a ve zdejších podmínkách, jak u našeho Měst.Úř. tak u krajského, naději na úspěch.
Taky máme i dojem, že si "holky" moc nerozumí a ta na vodoprávním využila své "pravomoci" a příležitostné možnosti dané jí zákonem, aby celou akci naší techničce zkomplikovala a nám tuto akci zrušila.
O čemž celkem svědčí i to, že nejdříve zdržela celé řízení již tím, že požadovala dodatečné vyjádření od správce toku (což bych chápal, pokud by chtěla vydat vyjádření kladné a nechtěla mít za to plnou odpovědnost), ale nakonec, i přes toto kladné stanovisko správce toku, vydala ona stanovisko zamítavé. To zamítavé rozhodnutí nakonec mohla dát i bez toho zdržování a dodatečně vyžádaného vyjádření toho správce toku.
Jak se říká " dej ... moc a on jí využije". Většinou bohužel k "prospěchu svému".
Jak říkáš, možná kdybychom s ní jednali osobně a použili ten případný, Tebou zmiňovaný "obolus", mohlo to dopadnout jinak.
Ovšem toto já neumím, nikdy v životě jsem toto nepoužil (možná ke své škodě).
Pokud je to tak, tak bych podal žalobu na zneužití pravomoci veřejného činitele. Také je možnost podat žalobu ke správnímu soudu. Zkus se ale nejdřív zeptat nějakého právníka. Stejně bych ale poslal kopie všech papírů na kraj a koncipoval bych to jako stížnost na chybné a šikanózní rozhodnutí. Možné je to též poslat ombudsmanovi či na ministerstvo pro místní rozvoj, pod které stavební úřady a jejich rozhodování spadají. V podstatě nemáš už co ztratit. Také se to můžeš pokusit dát do "Černých ovcí". Určitě to ale nevzdávej. Všechno mimo žalobu jsou "levné" stížnosti. Také příslušný městský úřad má svou kontrolní komisi a tam to můžeš také podat jako stížnost.
Ještě poznámka. Okopíruj příslušná rozhodnutí, sepiš co se stalo, objednej se na krajském úřadě (mají tam oddělení na kontrolu stavebních úřadů) tam jim vše vysvětli a zeptej se co máš dělat. Buď ti řeknout, že to máš dát na podatelnu a že se tím budou zabývat nebo tě "vyhodí". Pokud bude to druhé tak jsem ti napsal kam všude to můžeš poslat. Pokud se tím budou chtít zabývat tak máš naději na úspěch.
Vracím se ještě k tomu našemu zamítnutému potřebnému "územnímu souhlasu" k umístění mobilheimu.
Jak si myslíš, že by se "odvíjel" náš problém, v případě osazení toho mobilheimu i přes ten zamítavý souhlas místního odboru výstavby měst.úřadu?
S tím, že máme veškeré souhlasy účastníků řízení, včetně toho správce vodního toku-povodí, který rovněž, i přes ustanovení vodního zákona s ohledem na "povodňovou uzávěru", v případě respektování jím daných konkrétních podmínek (realizovaných), neměl proti jeho osazení námitek a s jeho umístěním souhlasil.
Jak si myslíš, že by proběhlo, v případě že by došlo pak k "napadení" a řízení, ze strany stavebního úřadu, který by tedy mohl, na základě § 129 stav.zákona (viz citace dále), nařídit odstranění stavby?
Zastupující stavební technik, který nám ten územní souhlas vyřizoval, nám říkal, že by neměl být žádný problém a máme ten mobilheim osadit.
Třeba by bylo pak dodatečně možné realizovat, vše Tebou výše uvedené, teprve na základě tohoto případného řízení o "odstranění stavby".
V rámci dodatečného povolení pouze "naráží" na odst.3, písmeno b, ale vzhledem k vyjádření správce vodního toku ani zde by neměl být problém.
Co ty na to ? Dík za odpověď.
Výpis o odstranění stavby ze zák. 183/2006 Sb. (stavební zákon).
§129
(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby;---
b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena, --- d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, --- (2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.
(3)Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, (* správce povodí ale souhlasí)
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
Moc jsem to tvoje písmo nečetl. Pokud vím tak při odstraňování stavby to probíhá následovně. Někdo dá podnět na odstranění stavby nebo ho dá sám stavební úřad. Ty to neodstraníš a stavební úřad ti vypálí pokutu. Ty ji nezaplatíš a stavební úřad ji začne vymáhat. Aby ji mohl vymáhat musí to dát k soudu. U soudu předložíš všechny své papíry a buď vyhraješ nebo prohraješ. Pak se postupně jedna či druhá strana odvolává a je to na pár let. Mezi tím se může změnit stavební zákon, změní se úředník na stavebním úřadě, někdo může zemřít a nebo to obě strany unaví. Padesát procent problémů vyřeší čas. Co osobně vím tak se odstraňovalo fyzicky velmi málo objektů na pozemcích vlastníka v ČR , pokud to lidé táhli takhle dlouho a nevyměkli a stavbu sami neodstranili. Soudci se snaží aby většinou došlo k nějakému narovnání. Jiné je to se stavbou na cizím pozemku, tam je úspěšnost při žalobách větší. Pokud se budeš napojovat vodou, kanalizací a elektřinou na stávající vedlejší objekt a nebudeš potřebovat sólo smlouvu tak by to mělo jít. Osobně bych také stavěl. Mám ještě v živé paměti jak náš státní podnik stavěl vše "na černo". Jednu stavbu haly o rozměrech 15 x 60 metrů vydražitel v privatizaci dával do cajku více jak 10 let. Druhou stavbu provozního objektu s dílnou, kotelnou, kancelářemi, šatnami nám chtěl ONV zastavit. Ředitel to však měl pojištěné jako stavbu mládeže (tenkrát SSM) a úředníci proti politické moci toho moc nezmohli. Tak bylo nařízeno aby se vše dodatečně vyřídilo.
Ještě poznámka. Pokud dojde na "válku" se stavebním úřadem, tak použij co nejvíc zdržovací taktiku. Žádost o prodloužení termínu na odstranění stavby z důvodu, nepříznivého počasí (podzim, zima, jaro) finanční náročnosti , nemožnosti uložení stavby někde jinde, finančních závazků (půjčka, úvěr), při nesplnění odstranění stavby tak nemoc, finanční problémy, manželka vyhrožuje rozvodem, úmrtí v rodině atd.